Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Změna ve vnímání historie? Archeologové nalezli chléb starý přes 14 tisíc let

/VIDEO/ Zajímavý objev učinili vědci na severovýchodě Jordánska. Nalezli zde totiž spálené zbytky chlebových placek, o kterých se domnívají, že jsou 14 500 let staré. Překvapivé podle nich je, že lidé pravděpodobně pekli chleba nejméně pět tisíc let před tím, než se došlo ke vzniku zemědělství a kultivaci obilovin. Informoval o tom server BBC.

17.7.2018 3
SDÍLEJ:

Naleziště v Jordánsku, kde chléb objevili. Uprostřed kruhové ohništěFoto: Twitter.com/@Jamie_Woodward, Alexis Pantos

Nález, který se nacházel v Černé poušti v Jordánsku, tak posouvá mínění o nejstarším chlebu o více než pět tisíc let. Zatím nejstarší podobný objev totiž učinili archeologové v Turecku. Zde objevili chléb starý devět tisíc let.

Nově nalezený produkt připomíná dnešní pita chléb a byl vyroben z tehdy divoce rostoucího ječmene a pšenice. „Jde pravděpodobně o nejstarší důkaz toho, co bychom skutečně mohli nazvat místní kuchyní, protože to je smíšený potravinářský výrobek,“ uvedl pro BBC Dorian Fuller z University College v Londýně.

Nyní se budou zabývat otázkou, jaký mělo pečení chleba vliv na počátky zemědělství. Je možné, že když se lidé naučili takto zpracovávat obiloviny, mohl to být jeden z podnětů, který postupně vedl ke vzniku zemědělství a k přeměně společnosti od lovců sběračů k zemědělské společnosti.

Vědci v nalezišti objevili pozůstatky kamenných kulatých pecí, které obsahovaly spálené zbytky chleba. Ty následně analyzovali pod mikroskopem. Zjistili, že chléb byl vyroben v několika fázích - mletí obilovin pro získání jemné mouky, následné míchání s vodou a poté výroba těsta a pečení v horkém popelu nebo v kamenné peci.

„Přítomnost chleba na takto starém nalezišti je zcela výjimečná,“ prohlásila Amaia Arranz-Otaegui, výzkumnice z univerzity v Kodani. "Chléb je mocným spojením mezi naší minulostí a současnou potravinovou kulturou,“ dodala.

Objev pravděpodobně přepíše učebnice dějepisu. Doposud si totiž vědci mysleli, že v tomto období společnost lovců-sběračů nazývaná Natúfiánci v oblasti Středozemního moře chleba nepekli. Lovili gazely, případně menší zvířata, jako jsou zajíci a ptáci. Sbírali pravděpodobně plody stromů, jako je ovoce, ořechy, případně jedli volně rostoucí obiloviny. To se stalo ještě před příchodem zemědělství, kdy lidé začali pěstovat obilniny a chovat zvířata.

"Význam tohoto chleba spočívá v tom, naši předci skutečně přemýšleli nad mísením některých surovin a vytvářením výsledného produktu," uvedl Fuller. Vytvoření vlastního receptu a vynaložení určitého úsilí podle něj znamená, že chléb hrál roli při zvláštních příležitostech.

"Může to také naznačovat jednu z možných motivací, proč se lidé později rozhodli kultivovat a domestikovat pšenici a ječmen, protože pšenice a ječmen byly druhy, které měly mezi potravinami své místo," dodal Fuller.

Natúfiánci obývali území dnešní Sýrie, Izraele, Palestiny a Jordánska v době mezi třináctým a devátým stoletím před naším letopočtem. Byla to kultura lovců a sběračů a zároveň první známá lidská společnost, která budovala stálá sídliště. Vesnice měly až sto padesát obyvatel, domy byly částečně zahloubeny v zemi a nadzemní část byla postavena ze dřeva. V pozdní fázi natúfienu nastalo chladnější a sušší podnebí, což ztížilo sběr rostlin pro obživu. Lidé museli začít vybírat vhodné druhy a zasévat je na připravené pozemky, což vedlo ke vzniku zemědělství.

Autor: Andrea Gričová

17.7.2018 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

SERVIS


Vteřiny dne 22. října 2018
1

Přiznání vraždy, polští konzervativci na koni a jedenáctá milost: Vteřiny dne

Třídící depo pošty. Ilustrační foto.
5

350 tisíc balíků denně. Pošta se chystá na Vánoce

Bezpečnostní hrozba. Trump vyzval armádu, aby zastavila karavanu migrantů

Asi tři tisíce migrantů, kteří míří od hranic Mexika s Guatemalou ke Spojeným státům, ohrožují podle amerického prezidenta Donalda Trumpa národní bezpečnost USA. Trump proto vyzval hraniční policii i armádu, aby zabránily proniknutí karavany migrantů přes hranice země. Zároveň oznámil „významné snížení“ objemu finanční pomoci pro Guatemalu, Honduras i Salvador.

Úder mezinárodnímu právu? Rusko chce zachovat smlouvu o odzbrojování

Bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton se v pondělí sešel se šéfem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem. Hlavním tématem přibližně pětihodinové schůzky byla podle agentury TASS smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Zatímco USA ji chtějí vypovědět, Rusko stojí o její zachování.

AKTUALIZOVÁNO

Na oslavy 100 let Československa přijede i Merkelová. Sejde se s Babišem

Německá kancléřka Angela Merkelová přijede v pátek do Prahy na jednání s premiérem Andrejem Babišem. Oznámil to německý list Die Welt s odvoláním na mluvčího spolkové vlády Steffena Seiberta. Merkelová si návštěvou připomene 100 let československé samostatnosti. Ve stejný den do české metropole zavítá i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Sklízí kilogramy fíků denně. Suší je nebo z nich dělá marmelády

Nezvykle bohatou úrodu fíků sklízí v těchto dnech Miroslav Effenberger z Přibic v Jihomoravském kraji. „Ze dvou keřů nasbírám v průměru deset kilogramů za čtyři dny,“ řekl.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT