Kliknutím zvětšíteNález, který se nacházel v Černé poušti v Jordánsku, tak posouvá mínění o nejstarším chlebu o více než pět tisíc let. Zatím nejstarší podobný objev totiž učinili archeologové v Turecku. Zde objevili chléb starý devět tisíc let.
Nově nalezený produkt připomíná dnešní pita chléb a byl vyroben z tehdy divoce rostoucího ječmene a pšenice. „Jde pravděpodobně o nejstarší důkaz toho, co bychom skutečně mohli nazvat místní kuchyní, protože to je smíšený potravinářský výrobek,“ uvedl pro BBC Dorian Fuller z University College v Londýně.
Nyní se budou zabývat otázkou, jaký mělo pečení chleba vliv na počátky zemědělství. Je možné, že když se lidé naučili takto zpracovávat obiloviny, mohl to být jeden z podnětů, který postupně vedl ke vzniku zemědělství a k přeměně společnosti od lovců sběračů k zemědělské společnosti.
Vědci v nalezišti objevili pozůstatky kamenných kulatých pecí, které obsahovaly spálené zbytky chleba. Ty následně analyzovali pod mikroskopem. Zjistili, že chléb byl vyroben v několika fázích - mletí obilovin pro získání jemné mouky, následné míchání s vodou a poté výroba těsta a pečení v horkém popelu nebo v kamenné peci.
„Přítomnost chleba na takto starém nalezišti je zcela výjimečná,“ prohlásila Amaia Arranz-Otaegui, výzkumnice z univerzity v Kodani. "Chléb je mocným spojením mezi naší minulostí a současnou potravinovou kulturou,“ dodala.
Objev pravděpodobně přepíše učebnice dějepisu. Doposud si totiž vědci mysleli, že v tomto období společnost lovců-sběračů nazývaná Natúfiánci v oblasti Středozemního moře chleba nepekli. Lovili gazely, případně menší zvířata, jako jsou zajíci a ptáci. Sbírali pravděpodobně plody stromů, jako je ovoce, ořechy, případně jedli volně rostoucí obiloviny. To se stalo ještě před příchodem zemědělství, kdy lidé začali pěstovat obilniny a chovat zvířata.
"Význam tohoto chleba spočívá v tom, naši předci skutečně přemýšleli nad mísením některých surovin a vytvářením výsledného produktu," uvedl Fuller. Vytvoření vlastního receptu a vynaložení určitého úsilí podle něj znamená, že chléb hrál roli při zvláštních příležitostech.
"Může to také naznačovat jednu z možných motivací, proč se lidé později rozhodli kultivovat a domestikovat pšenici a ječmen, protože pšenice a ječmen byly druhy, které měly mezi potravinami své místo," dodal Fuller.
Natúfiánci obývali území dnešní Sýrie, Izraele, Palestiny a Jordánska v době mezi třináctým a devátým stoletím před naším letopočtem. Byla to kultura lovců a sběračů a zároveň první známá lidská společnost, která budovala stálá sídliště. Vesnice měly až sto padesát obyvatel, domy byly částečně zahloubeny v zemi a nadzemní část byla postavena ze dřeva. V pozdní fázi natúfienu nastalo chladnější a sušší podnebí, což ztížilo sběr rostlin pro obživu. Lidé museli začít vybírat vhodné druhy a zasévat je na připravené pozemky, což vedlo ke vzniku zemědělství.
14
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
