Takzvaná Twin study (Studie dvojčat) prý odhalila nové poznatky v chování genů během vesmírného cestování. Podle NASA se jedná o průkopnickou studii, jejímž smyslem bylo zjistit, jaký vliv má dlouhodobý pobyt ve vesmíru na lidský organismus. Za tímto účelem byl pečlivě sledován fyzický i psychický stav dvou mužů: astronauta Scotta Kellyho a jeho bratra-dvojčete Marka.

Zatímco Scott strávil 340 dnů na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS), Mark neopustil Zemi. A výsledky jejich vzájemného srovnávání jsou opravdu zajímavé. První jmenovaný například o 5 centimetrů povyrostl, zhubl a v jeho střevech byly nalezeny zcela odlišné bakterie.

Světoznámý britský vědec Stephen Hawking.
Známý britský fyzik Hawking zemřel. Bylo mu 76 let

Mezi zkoumanými oblastmi byly mimo jiné kognitivní schopnosti, imunitní systém a genetika. Podle studie se poté, co se Scott vrátil zpět na Zem, vrátilo do původního stavu 93 procent jeho genů. Nicméně určitá podskupina jeho DNA zůstala pozměněna.

Vědci tuto pozměněnou část genů posléze nazvali jako „vesmírné geny.“ Studie byla zaměřená na chemické změny v DNA a RNA způsobené dlouhodobým pobytem ve vesmíru. Výrazný vliv na tyto procesy má prý stres, nedostatek kyslíku, které vedou k dramatickým posunům v přísunu živin, což ovlivňuje chování genů a naznačuje dlouhodobější změny v nich.

Podle vědců se však není třeba znepokojovat. Změny podobného typu prý zaznamenávají i u extrémních horolezců nebo potápěčů. Ve vesmíru však fungují zcela jiné procesy a případě jejich vlivů na chod lidského těla zde však stále zůstává spousta otazníků. NASA zároveň upozornila, že závěry jsou zatím pouze předběžné, přičemž obsáhlejší výsledky studie budou zveřejněny během letošního roku.

„U Scotta jsme zjistili významné změny nejméně v pěti biologických procesech,“ uvedl Chris Mason, jeden z vědců podílející se na výzkumu.

Tyto poznatky jsou podle něj nesmírně cenné, protože nám pomáhají porozumět tomu, co se stane s lidským organismem při dlouhodobém pobytu ve vesmíru. „Zejména dnes, kdy je například mise na Mars otázkou blízké budoucnosti,“ dodává.

Studie ukazuje, že jedním z významnějších účinků, které prostor měl na Kellyho buňky, byla hypoxie, což je nedostatečné okysličení jeho tkáně, zřejmě kvůli nedostatku kyslíku a naopak vysokým hladinám oxidu uhličitého.

Ilustrační foto
Kolonizace Marsu? Elon Musk chce testovat rakety už příští rok

Potvrdilo se také možné poškození mitochondrií, tedy „buněčných elektráren“. Nastaly také změny ve specializovaných strukturách chromozomů, které chrání integritu DNA. Ty byly podle vědců způsobeny radiacemi a omezeními v přísunu kalorií. Výrazný vliv na lidské tělo má také samozřejmě i nulová gravitace, která se může podílet na změnách krevní srážlivosti a tvorbu kostní dřeně.

V souvislosti s vlivem pobytu ve vesmíru naposledy vzbudila poprask zpráva o japonském astronautovi, který při třítýdenním pobytu na Mezinárodní vesmírné vyrostl o devět centimetrů. Astronaut se poté nakonec omluvil s tím, že se nejspíše přeměřil špatně a vyrostl jen o dva. Takové změny jsou však běžné. Astronauti ve vesmíru vyrostou v průměru o dva až pět centimetrů. Děje se tak kvůli absenci zemské přitažlivosti, díky čemuž se obratle oddálí. Je to ale jen dočasný efekt, výška se po návratu na Zemi vrací po několika měsících do původního stavu.

Do projektu Twin Study se zapojilo více než 200 vědců z 30 států. NASA doufá, že získané poznatky usnadní přípravu cesty na Mars. Ta by mohla trvat až 1,5 roku, takže astronauti budou muset ve vesmíru strávit zhruba 3 roky.

Astronaut Norišige Kanai v sedadle stroje Sojuz
O devět centimetrů jsem nevyrostl, byl to omyl, omluvil se astronaut