„Plameňáci začali do Bombaje migrovat v 80. a 90. letech minulého století,“ říká Rahul Khot, asistent ředitele Bombajské společnosti přírodní historie (BNHS), jedné z nejstarších vědeckých institucí v Indii. „Záznamy ukazují, že od té doby se jejich počet každou sezónu pohyboval mezi 30 až 40 jedinci,“ dodal.

Ze šesti existujících druhů plameňáků můžeme v Bombaji pozorovat dva, kteří jsou v Indii doma. Jedná se především o plameňáka růžového (vyšší s černým zobákem) a o ohroženějšího plameňáka malého (menší s tmavě karmínovým zobákem).

Většina plameňáků přilétá do Bombaje ze severozápadu z okresu Kutch v indickém státě Gudžarát a slaného jezera Sambhar v Rádžasthánu. U menšího počtu ptáků se věří, že přilétají z Pákistánu, Afghánistánu, Íránu a Izraele. Někteří však pocházejí až ze vzdálené Francie.

V Bombaji se usadili především v potoce Thane Creek, který je domovem více než 200 ptačích druhů, ale objevují se i na některých menších mokřadech. Loni v květnu se BNHS pustila do prvního formálního průzkum plameňáků v Thane Creek, jako součást desetiletého projektu zkoumání brodivých ptáků.

Nejvíc prospívají v místech největšího znečištění

Podle Khota je sice předčasné spekulovat o příčině obrovského nárůstu populace plameňáků, ale hypotéza, která ji spojuje se znečištěním, je horkou stopou. Z Thane Creek se stala skládka pro neošetřené domácí a průmyslové odpadní vody z města. Jedna z nejlepších lokalit v Bombaji, kde lze spatřit obrovská hejna plameňáků, se pak nachází v blízkosti čistírny odpadních vod Bhandup.

„V přírodě je dobře zdokumentovaným jevem, že odpad jednoho druhu je potravou pro druhý,“ podotkla Debi Goenka, čestná sekretářka BNHS. „Odpad v zálivu podporuje biologický růst sinic, které jsou potravou pro plameňáky,“ dodala.

Sunjoy Monga, přírodovědec a autor knihy Ptáci Bombaje, se domnívá, že potok dosáhl toho, „co bychom mohli nazvat dokonalou úrovní znečištění“. Hladina dusičnanů a fosfátů ve zdejší vodě je tak pro růst sinic ideální.

Ačkoli je Monga znepokojený vysokou úrovní znečištění v oblasti, nedotčené stanoviště by podle jeho slov připravilo plameňáky o potravu a odvedlo je pryč. „Divočina se zde spojuje s lidským dopadem a některé druhy v tom mohou prospívat. Jedná se o dvojsečnou zbraň,“ dodal.

Rostoucí lidské osídlení a rozsáhlé developerské projekty však mohou způsobit, že tyto ideální podmínky pro ptačí druhy nemusí trvat věčně, a za pár let zde přírodovědci nemusí nalézt ani jedno růžové peříčko.