Onemocnění banánovníků, způsobené houbou Fusarium oxysporum, se poprvé objevilo v Panamě koncem 19. století, zaznamenáno bylo v té době i v Austrálii a na Kostarice. Jeho devastující účinek však nastal v 60. letech v Latinské Americe, kde postihlo odrůdu Gros Michel. Kvůli němu tehdy ztratily práci tisíce lidí a ovocnáři přišli o tučné zisky, píše list The Guardian.

 

„Je jen otázkou času, kdy se rozšíří po celé Jižní a Střední Americe,“ říká vědec Miguel Dita z brazilského São Paulo. Na pěstování tropické plodiny je existenčně závislých 400 milionů lidí v Africe, Latinské Americe a Asii. „Největší hrozba představuje pro lidi, kteří na plantážích pracují,“ říká Silvia Campos z organizace Fairtrade International.

V šedesátých letech ale pěstitelé přišli s řešením. Dosud sladké a krémové banány nahradila klonovaná odrůda Cavendish, která houbě odolávala. Ta v současné tvoří téměř veškerou světovou produkce banánů.
Stále jde ale o dočasné řešení.

V devadesátých letech totiž houba udeřila znovu v jiné a hrozivější podobě. Choroba nazvaná tropický závod 4 (TR4) zasáhla totiž i zmiňovanou odrůdu. Prvně byla zaznamenaná na Tchaj-wanu a šířila se přes Čínu napříč jihovýchodní Asií do Austrálie, pronikla i na Blízký východ. V roce 2013 už byla i v africkém Mozambiku a Indii, které jsou největšími pěstiteli tropické plodiny. Plantáže Latinské Ameriky nyní devastuje právě TR4.

Proti této chorobě zatím neexistuje žádná chemická látka, ačkoliv vědci na její výrobě intenzivě pracují. Houba totiž zasáhne kořeny stromu a přeruší mu rozvod živin od kořenů k listům, načež strom začne usychat. Šíří se hlavně půdou, kterou roznášejí lidé na svých botách, pneumatiky aut i dešťová voda, která hlínu spláchne. Podle vědců podhoubí může v půdě přežívat až 40 let. Pokud se jednou dostane do půdy, není už možné se jej zbavit. Na postižená místa tak platí zákaz vstupu.

Ve volné přírodě banánovníky neumírají

I když Panamská nemoc plantáže ohrožuje desítky let, světová produkce tropické plodiny ale přesto stoupá. V roce 2000 činila 68,2 milionu tun, v roce 2015 to už bylo 117,9 milionu tun. Daří se jí zvyšovat, jelikož se budují nové plantáže v oblastech, které nemoc zatím nezasáhla. „Stěhovavé zemědělství ale není dlouhodobě udržitelné,“ říká biolog James Dale pro The Guardian.

  

Vědci se nyní snaží zjistit, jak fungují mikroorganismy uvnitř stromu a najít proti houbě lék. Žádné řešení ale zatím dlouhodobě nefunguje. Hlavním problém ale představuje megalomanský způsob pěstování. „Na obřích plantážích totiž houbě nestojí nic v cestě. Banánovníky rostoucí volně nejsou tak zasaženy,“ vysvětluje vědkyně Angelina Sanderson Bellamy z univerzity v Cardiff.

Řešením tak mohou být menší plantáže, kde vedle banánovníků budou i další plodiny. Vědci zjistili, že když na zasažené půdě jsou vysazené i další rostliny, má banánovník menší šanci, že jej houba napadne.

Odrůda Cavendish představuje totiž sterilní klony. Všechny rostliny jsou stejné a nemohou se rozmnožovat. Mohou být tak snadno náchylné k dalším nemocem kvůli nízké genetické rozmanitosti.

Video: Panamská nemoc

Zdroj: Youtube