V úterý večer na severovýchodě Sýrie skončilo pětidenní příměří, které minulý týden s Ankarou vyjednaly Spojené státy. Bojovníci kurdských milic ale dostali na to, aby ze zóny u hranic s Tureckem odešli, dalších 150 hodin.

Ankara ofenzivu proti milicím syrských Kurdů zahájila 9. října. Stalo se to poté, co Washington oznámil, že jeho jednotky se z regionu stáhnou. Milice syrských Kurdů se roky bily po boku Američanů proti teroristům z Islámského státu, ale Turecko i tyto kurdské bojovníky označuje za teroristy.

Ankara tvrdí, že chce zřídit bezpečnou zónu na syrském území u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů.

Hlídky ruské vojenské policie

Členové ruské vojenské policie překročili na severu Sýrie řeku Eufrat a začali hlídkovat v Manbidži. Rusové dorazili také do Kobani a podle ministerstva obrany pomohou zajistit stažení YPG a jejich zbraní do vzdálenosti 30 kilometrů od turecké hranice.. Oznámila to ruská agentura RIA Novosti. Rusové budou zajišťovat dohodu o bezpečnostní zóně u turecké hranice.

Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov dnes řekl, že Moskva doufá, že se Kurdové stáhnou. Dodal, že kontrola nad zařízeními k těžbě ropy na východě země by se měla vrátit do rukou Damašku. Spojené státy, které stahují své vojáky ze severní Sýrie, zvažují, že v blízkosti ropných polí nechají část svého kontingentu.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes řekl, že Ankara důvěřuje Rusku, co se plnění úterní rusko-turecké dohody o bezpečnostní zóně týče, ale menší důvěru má v syrský režim. "Rusko je odhodláno (dohodu plnit), ale co se (syrského) režimu týče, tam plnou důvěru nemáme. Nemohl by začít spolupracovat s YPG? Je to možné," řekl ministr.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Ankara nedovolí, aby členové YPG v oblasti zůstali kryti uniformami syrské armády. Ankara YPG řadí k teroristům a zahájila kvůli jejich přítomnosti u hranice 9. října ofenzivu v severní Sýrii. Podle dohody se oddíly mají stáhnout 30 kilometrů od hranice, a umožnit tak zřídit zónu, do níž se z Turecka začnou vracet syrští uprchlíci.

Zapojit se může i NATO

Severoatlantická aliance vítá zlepšení situace v severovýchodní Sýrii, k němuž přispěla dohoda USA s Tureckem. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož dává příměří šanci na politické řešení situace, které aliance preferuje před vojenským. Stoltenberg rovněž přivítal německý návrh na vytvoření mezinárodně kontrolované bezpečné zóny do níž by aliance mohla zapojit své síly.

Turecké vojenské akce v Sýrii budou zásadním tématem čtvrtečního a pátečního jednání aliančních ministrů, s jehož programem dnes Stoltenberg seznámil média.

"Zlepšení situace po dohodě přiblížilo možnost politického řešení," prohlásil šéf aliance, podle něhož je zásadní podmínkou udržet v oblasti klid zbraní. NATO by zároveň nemělo dopustit, aby současná situace ohrozila úspěch dosažený v boji proti takzvanému Islámskému státu.

Ankara tvrdí, že chce zřídit bezpečnou zónu na syrském území u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů, a požaduje, aby se syrské kurdské oddíly stáhly z oblasti u hranice. USA uzavřely s Tureckem, dohodu o příměří, jejíž platnost skončila v úterý. Ode dneška začal platit další klid zbraní, tentokrát dojednaný Ruskem. Podle Stoltenberga je příliš brzy na hodnocení jeho přínosu.

Šéf NATO uvedl, že v úterý hovořil s německou ministryní obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou a uvítal její návrh na vytvoření bezpečné zóny. Ministři podle něho budou jednat o tom, zda do ní zapojit i alianční síly.

Dalšími tématy dvoudenního zasedání bude podle Stoltenberga například situace v Afghánistánu či kybernetická bezpečnost.