Sonary Amerického námořního institu 15. listopadu v jižním Atlantiku zaznamenaly blíže nespecifikovanou hydro-akustickou anomálii. Jen o tři hodiny dříve přitom ponorka A. R. A. San Juan přestala komunikovat s námořní základnou, uvádí to anonymní zdroje listu blízké argentinskému námořnictvu.

Tiskový mluvčí argentinského námořnictva Enrique Balbi se však k článku odmítl vyjádřit.  

Šestašedesát metrů dlouhá a sedm metrů široká argentinská ponorka A. R. A. San Juan se v jižním Atlantiku ztratila minulou středu. K poslední komunikaci s námořní základnou došlo ve středu odpoledne, kdy posádka ponorky hlásila technické problémy. Proto dostala pokyn, aby se nejkratší cestou vrátila do přístavu Mar del Plata.

Ponorka A.R.A. San Juan
Bouchání do stěny. Námořnictvo možná zachytilo ztracenou ponorku

Do pátrání po pohřešované ponorce se ve čtvrtek zapojil i vrtulník britského královského letectva Voyger a ruská oceánografická výzkumná loď, jejíž sondy se dokážou ponořit až do hloubky šesti tisíc metrů. Aktuálně se tak na pátrání podílí více než čtyři tisíce lidí.  

Ve středu odpoledne zpozorovalo americké námořní letadlo blízko oblasti, z níž A. R. A. San Juan vyslala poslední signál, neznámý objekt. Radar letadla lokalizoval přibližně sedmdesát metrů pod hladinou oceánu oblast se změněnou teplotou vody. Ani důkladný průzkum oblasti však nepřinesl žádné známky toho, že by se mělo jednat o pohřešovanou ponorku.

Ponorka A.R.A. San Juan
Zachycené zvuky nepocházely z ponorky, pátrání je stále neúspěšné

Argentinské námořnictvo čelí v současnosti obvinění, že pátrání zprvu zdržovalo chybnými administrativními postupy i špatnou komunikací s místní vládou. Kritiky ze strany rodin členů posádky se dočkali i samotní záchranáři. „Skutečně nás překvapuje, že je nedokážou najít. Přece není možné, aby stále nevěděli, co se s tou ponorkou stalo,“ uvedl bratr jednoho z členů posádky Claudio Rodriguez.  

Šance na přežití 44členné posádky jsou podle expertů mizivé. Dobu přežití odhadují asi na deset dní od okamžiku posledního vynoření na hladinu. Při posledním kontaktu se základnou totiž posádka hlásila problémy s bateriemi. Pokud by však ponorka měla k dispozici elektřinu, byla by schopná kyslík vyrábět elektrolýzou mořské vody.