Rada schválila vytvoření „nezávislého mechanismu pro sběr, konsolidaci, uchování a analyzování důkazů o nejzávažnějších mezinárodních zločinech a porušeních mezinárodního práva, ke kterým došlo v Myanmaru od roku 2011“.

Komise bude mít podle agentury AFP za úkol připravit podklady s cílem „usnadnit a urychlit spravedlivý a nezávislý proces u regionálního, národního nebo mezinárodního soudního dvora“. Pro přijetí usnesení hlasovalo na půdě rady 35 ze 47 čenů a pouze tři země (Čína, Filipíny a Burundi) se postavily proti.

Rozhodnutí rady, o kterém bude nyní hlasovat valné shromáždění OSN v New Yorku, ocenily organizace bojující za lidská práva Amnesty International a Human Rights Watch. Usnesení předcházela společná zpráva vyšetřovatelů Evropské unie a Organizace islámské spolupráce, která detailně popsala hrůzné činy, kterým musela komunita Rohingyů čelit.

Důkazů je dostatek

Představitelé asijského státu se obviněním brání. „Zpráva postrádá vyrovnaný pohled, nestrannost a férovost,“ uvedl jeden z představitelů vlády Kyaw Moe Tun a doplnil, že Myanmar rozhodnutí rady pro lidská práva „kategoricky odmítá“. Velitel maynmarské armády Min Aung Hlaing prohlásil, že Organizace spojených národů nemá žádné právo zasahovat do suverenity země.

Podle členů rady se však na 444 stranách dokumentu nachází dostatek důkazů pro zahájení vyšetřování a potrestání velitele myanmarských ozbrojených sil a dalších pěti vysokých důstojníků za zločiny proti lidskosti a genocidu. 

„Jednotky, někdy také podporované skupinami etnických Rakhínů, se dopustily vražd, znásilnění, žhářství, násilí a naprostého pohrdání lidskými životy,“ cituje agentura AFP závěry zprávy. Více než 700 tisíc příslušníků muslimské minority ze země uprchlo do sousední Bangladéše. 

Je třeba jednat rychle

Pákistánský velvyslanec Farukh Amil označil situaci v Myanmaru za „příšernou tragédii, která si zaslouží výjimečnou a důslednou reakci mezinárodního společenství“. Podle rakouské velvyslankyně Elisabeth Tichyové-Fisslbergerové „je nutné co nejrychleji označit viníky, jinak by zvěrstva mohla pokračovat a i nadále mít devastující účinek v zemi i jejím okolí“.

Čtvrteční rozhodnutí je historicky prvním okamžikem, kdy rada pro lidská práva rozhodla o vytvoření zvláštní vyšetřovací komise. K podobné situaci sice došlo v roce 2016 pro účely vyšetření a stíhání válečných zločinů v Sýrii, tehdy však byla komise zřízena na záladě rozhodnutí valného shromáždění.