Kliknutím zvětšítePodle agentury Reuters bude Vladimir Putin, který dosud vládl Rusku 18 let, prezidentský mandát obhajovat s popularitou dosahující 69 procent. Tolik mu přisoudil průzkum provládní sociologické agentury VCIOM. Jeho nejbližším soupeřem má být Pavel Grudinin, kandidát komunistické strany, kterému však průzkumy předpovídají asi jen sedm procent. Další kandidátkou je Xenija Anatoljevna Sobčaková, populární televizní moderátorka hlásící se k ruské opozici. Ta má však pouze dvouprocentní podporu.
Sociologové ale zároveň upozornili, že ve velkoměstech, jako je například Moskva nebo Petrohrad, se Putinovy preference propadly až o 12 procent. To však ve srovnání s ostatními konkurenty nebude pravděpodobně hrát významnou roli.
Současný prezident Putin si tak může dělat vrásky snad pouze z nízké volební účasti. Ta by, stejně jako u každého autoritářského prezidenta, mohla trochu narušit jeho legitimitu jakožto oblíbeného vládce, jehož popularita stojí právě na velké podpoře lidu.
Protikremelská opozice, jejímuž předáku Alexeji Navalnému bylo znemožněno zúčastnit se voleb, proto vyzývá své stoupence, aby hlasování bojkotovali. Také Osmatřicetiletý Sergej Khaziev z průmyslového Jekatěrinburgu označil volby za „cirkusové představení,“ které je z nějakého důvodu označováno jako volby. „Účastnit se toho nebudu,“ uvedl.
Navalnyj také tento týden avizoval, že jeho „bojkotovací kampaň“ funguje velmi dobře. Poukázal totiž na zjištění, že se úředníci snaží lidi k urnám dostat všemi možnými prostředky. Například nabízejí zlevněné potraviny přímo ve volebních místnostech. Na své zaměstnance prý různými bonusy tlačí i někteří státní úředníci a na studenty profesoři ve školách.
Někteří odpůrci se také chystají do ulic proti této „nedemokratické frašce“ demonstrovat.
Stále je však většina těch, kteří za Vladimirem Putinem stojí. Jak poznamenává Reuters, je pro ně symbolem silného lídra, který dokáže ubránit národní zájmy v pro ně nepřátelském světě. Země je na tom z pohledu Rusů nejlépe od roku 1991, kdy vznikla Ruská federace a ačkoliv je v mnoha oblastech doslova bída, není to pro ně hlavní téma. Pocitově se naopak mají dobře a imponuje jim, že stát bohatne a má opět silné postavení ve světě. Proto se do ulic vydávají i demonstranti na podporu ruského prezidenta.
„Vydržíme tento nápor,“ uvedla Svetlana Andrusová, která se tento týden účastnila jedné z provládních demonstrací v Moskvě. „Budeme i nadále podporovat naši zemi a Vladimira Vladimiroviče, dodala žena s šátkem kolem krku v barvách ruské vlajky.
V Rusku také prakticky neexistuje téma, které by Putina mohlo nějakým způsobem ohrozit. Vojenský zásah v Sýrii, kde zemřelo mnoho ruských vojáků nebo připojení ukrajinského Krymu v roce 2014, vidí Rusové jako nutné zásahy k udržení stávající situace. Následné americké a evropské sankce uložené v souvislosti s ukrajinskou krizí jsou podle nich cenou, kterou stálo za to zaplatit. Vidí to zkrátka jen jako další nespravedlnost ze strany západu. Také politické represe nejsou klíčovým problémem, protože se týkají pouze jednotlivců.
Z objektivního hlediska však čeká Rusy další dlouhé období plné nejistoty. V důsledku nižších cen ropy a vlivu západních sankcí se hrubý domácí produkt Ruska v loňském roce zvýšil o pouhé 1,5 procenta, což je výrazně méně než Rusové očekávali. Výsledkem podle serveru Washington Post je, že Rusko, navzdory jeho obrovské velikosti, vysoké populaci, přírodním zdrojům a vzdělané elitě, má ekonomiku zhruba na úrovni státu v New York. Podle posledních vládních údajů zde také v roce 2016 žilo téměř 20 milionů lidí v chudobě, což je nejvíce za posledních 10 let.
Na to a mnoho dalšího také upozornil sám Putin ve svém předvolebním projevu s ujištěním, že ony klíčové problémy bude muset přednostně vyřešit. Během následujícího šestiletého období tak před ním budou stát další výzvy.
Volební místnosti se v Rusku otevřou v sobotu v 8:00 místního času a uzavřou se v neděli v 15:00 hodin (19 hodin středoevropského času). Výsledky by měly být známy několik hodin poté.
19
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
