Její knihy jsou specifické svou čtivostí a lehkostí v podání. Často je proto přezdívána: "Lidovou akademičkou". Odbornou specializací MK je doba první Československé republiky. Jejím zásadním vědeckým přínosem je objev Prof. JUDr. Jana Krčmáře (1877 – 1950) – nejen jako ministra školství, ale zejména jako zachránce starých a nejvzácnějších středověkých a novověkých sbírek Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách (části sbírek dnešní Národní galerie), které svým, (tzv. „Krčmářovým“ zákonem č. 127/1936 sb., jímž byly převedeny na stát a tím zabráněno jejich rozchvácení), trvale zachránil. Přestože se vůči tvorbě MK někteří historici vyhrazují, cíl MK je jasný: Vysvětlit a snad i nadchnout pro historické osobnosti i tu nejlaičtější veřejnost, která se v běžných vědeckých publikacích snadno ztratí. MK je známá i svou uměleckou image, která však není záměrná, ale skutečně přirozená. Zastává totiž názor, že každá žena by měla být vždy svá. Ve svých knihách se věnuje nejčastěji právě osudům velkých žen. (Např. Miladě Horákové, Zdeňce Baldové či Charlottě G. Masarykové.)

Hlasovat pro ni můžete ZDE.