Na elitní seriál, který začne v Lake Placid, je náležitě připravená: k dispozici má nové saně, helmu a kombinézu. „Ta je úplně super,“ pochválila výstroj a poznamenala, že si zvykla i na saně. „Už nepřemýšlím, že jezdím na jiných než oni, ale soustředím se jen na řízení. To je dobrý signál. Mohlo by to být fajn,“ usmívala se.

Nové saně totiž lépe vyhovují techničtějšímu stylu její jízdy. „Budu moct využívat trenéra, který se podílel na jejich výrobě. Dobře ví, jak se nastavují. V našem sportu je to jeden z klíčových kroků. Je příjemné, že se mohu obrátit na někoho, kdo tomu rozumí,“ vykládala členka sportovního centra Olymp.

Sezonu už ale zahájila. V dějišti svěťáku startovala přede dvěma týdny na Severoamerickém poháru a dvakrát skončila druhá. „Celkově jsem spokojená. Dráhu jsem si dobře otestovala. Docela jsem se s ní sžila,“ hlásila z Lake Placid.

Cíl? Třetí titul v řadě

V minulé sezoně měla rezervy na startu. To byl pro léto úkol číslo jedna. „Zhubla jsem čtyři kila. To mi pomůže v dynamice rozběhu. S trenérem jsme na startech zapracovali. Věnovali jsme se hodně sprintům. Doufám, že se to projeví i na ledě,“ popisovala třiadvacetiletá skeletonistka.

Do Světového poháru se vrací po roční přestávce (při změně reprezentace nemělo Česko vyjetou kvótu). Natrénováno má prý dobře. „Už se nemohu dočkat, až všechno začne a zase se budu poměřovat s nejlepšíma holkama na světě. Věřím, že se mezi nimi neztratím,“ vyprávěla pražská rodačka, která vyrůstala v Německu, ale letos přesídlila do Česka.

A jaké má plány? „Láká mě stát se potřetí za sebou juniorskou mistryní světa. Těším se i na seniorský šampionát, který se jede koncem února v Altenbergu. Je to kousek za hranicemi, a tak doufám, že mě přijede podpořit hodně fanoušků,“ přála si Fernstädtová.

Naposledy skončila na mistrovství světa čtvrtá. „Nerada bych si pohoršila. Mezi nejlepší chci patřit i ve Světovém poháru, ale je mi jasné, že mě čeká těžší sezona, než byla ta minulá,“ dodala.