Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bauer: Strašný pocit. Byl jsem jediný, kdo držel český prapor

Soči /ROZHOVOR/ - Trochu zastřihl rukávy na kombinéze a vyrazil nejspíš na poslední patnáctikilometrovou trať na olympijských hrách. Od trojnásobného olympijského medailisty se v Soči zase tolik nečekalo, ale český běžec na lyžích Lukáš Bauer potvrdil roli černého koně.

15.2.2014
SDÍLEJ:

Lukáš Bauer doběhl na klasické patnáctce v Soči pátý.Foto: ČTK/Roman Vondrouš

OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU

Pátým místem překvapil i sám sebe. „Bylo to strašný," oddechl si po pátečním závodě šestatřicetiletý veterán, který v neděli potáhne českou štafetu.

Strašné byly při závodě podmínky, které způsobuje teplé počasí?
Teplo nesedělo nikomu a já osobně ho nemám vůbec rád. Ale podmínky mají všichni stejné. Já si jen přál, aby trať přes noc vymrzla a v těch lesních pasážích byla rychlá. Bohužel teplota zůstala vyšší i přes noc a zejména modrý okruh od pátého do desátého kilometru byla obrovská břečka. Tam se jelo asi nejhůř.

Myslíte si, že trať v areálu Laura je den ode dne horší?
Myslím, že jo. Snažili jsme se jet dva tréninky, co simulovaly závod, ale podmínky při něm ještě byly horší, plus přišly emoce a nervozita. Nebylo to lehké, ale byl jsem jediný, kdo držel český prapor, takže se nebylo na co vymlouvat.

Chtěl jsem nekalkulovat a jet

Těžké podmínky vám ovšem svědčí, protože vyžadují technický běh, je to tak?
I s ohledem na výsledek nemůžu říct, že mi nesvědčily. Ale pocity byly strašné. Na pátém kilometru jsem dojel na dohled Tscharnkeho, který startoval půl minuty přede mnou, a pak mi trvalo dalších pět kilometrů, než jsem ho posledních zhruba sedm sekund dojel. Tam mi odskočili lidé přede mnou, dole to bylo peklo.

Dostával jste zprávy, že stoupáte pořadím?
Dostával jsem informace ke svému číslu a jen párkrát k lidem, co jedou za mnou. Ale já před startem vůbec nechtěl vidět startovku, jen jsem věděl, že startuju ve 14:18:30. A víc jsem nechtěl, abych na trati nekalkuloval a jel. Trošku mě uklidňovalo, že v porovnání s lidmi přede mnou pomalu postupuju pořadím nahoru.

Co jste si řekl, když jste dojel do cíle?
Nejdřív jsem tabuli dlouho hledal a byl rád, že jsem za tou čárou a mám závod za sebou. Samozřejmě tam byl trochu takový pocit, že na medaili čas není. Ač jsem se na to nechtěl nějak upínat, samozřejmě v sobě máte, že ji chcete.

Díval jste se, jestli vás ještě někdo předjede?
To nebylo důležité, spíš jsem hledal cestu, jak se odtamtud dostanu. Chtěl jsem pryč. Nevěděl jsem, kolik lidí za mnou jede a jak se pohybuju. Akorát jsem dostával informace, že jsem po desítce mezi šestým a desátým místem ve čtyřech vteřinách. Doufal jsem, že když jsem se hodně snažil v posledním kole, že budu co nejvýš.

Šance na sprint je malá

Skončil před vámi někdo, koho jste nečekal?
Ne, jsou to všechno výborní klasici. Samozřejmě je trochu překvapení Niskanen, ale už jel výborně v Toblachu, kde jsem to trochu přičítal tomu, že měl výborně namazáno. Na druhou stranu je mistr světa do třiadvaceti let. Formu má, klasiku jezdit umí. Rickardsson je výborný klasik, před Olssonem se můžu jen sklonit a Cologna to dokazuje už několik let.

Dalo vám páté místo chuť do týmového sprintu?
Mám ji od doby, co jsme se rozhodli, že nepojedu skiatlon. Ale je to na trenérovi, já letos žádný tým sprint nejel a loni taky ne. Těžko se to porovnává. Ukazuje se, že trať není úplně pro sprintery.

Budete o místo bojovat?
Šance, že se tam objevím, je hodně malá. Nic pro to dělat nebudu. Bavili jsme se o tým sprintu už v létě s Jankem Neuberem, jenže jsem chtěl jít cestou skiatlonu. Pak mi to leželo v hlavě, Mírovi (trenéru Petráskovi – pozn. red.) jsem zavolal a přihlásil se do toho. Ale myslím, že pokud Razýmek s Jakšíkem budou v pohodě, pojedou oni.

Jak vidíte štafetu, v níž obhajujete bronz z Vancouveru?
Naše standardní umístění se má pohybovat mezi pátým a sedmým místem. Všechno líp bude malý zázrak a všechno hůř má být hodnocené jako špatné. Určitě nepatříme ke kandidátům na medaili. Na takový husarský kousek, jako se nám podařil ve Vancouveru, se bude třeba zase dvacet let čekat… Nechci ani dělat tlak na tým, že na to máme. Musíme čekat na slabší chvíle favoritů.

Autor: Jaroslav Kára

15.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kateřina Perknerová.
2 22

Komentář Kateřiny Perknerové: Masarykovi následovníci. Proč by ne?

Miroslav Sládek v létě 2016 v Ústí nad Labem
5

V Chomutově zatkli republikána Sládka. Kvůli nepovolené kampani

Jan Kysela: Češi si vyloženě mnou ruce, když se někdo vymkne

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Včera a dnes rozhodujeme o složení sněmovny, potažmo vlády. Za necelé tři měsíce si zvolíme prezidenta. Jaký vliv to bude mít na český ústavní pořádek a mělo by dojít k úpravě základního zákona České republiky? O tom Deník mluvil s ústavním právníkem, profesorem Janem Kyselou.

DOTYK.CZ

Tak teď toho mám dost – a rozpoutala nenásilnou vězeňskou vzpouru

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme příběhu Heleny Kučerové, která osmnácti let pobyla na svobodě pouhých pět let, více než 13 jich strávila v komunistických kriminálech. 

Barák na odstřel kvůli nájemníkům a očekávaná vražda: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 20. října 2017.

ANKETA MEZI LÍDRY: Co přejí ke 100. narozeninám republiky...

Než vhodíme lístek do volební urny, zvažujeme, co nám ta „naše“ strana a její lídr přinesou. Nižší daně, kvalitní veřejné služby, vyšší důchody, špičkové vzdělání pro děti, aktivní roli v Evropské unii – záleží na osobních preferencích. Pak také vybíráme podle toho, nakolik jsou kandidáti důvěryhodní, co už v politice dokázali, kolik slibů splnili, jak se umějí za své vize poprat doma i za hranicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení