Mezinárodní biatlonové unii (IBU) po vypuknutí války na Ukrajině chvíli trvalo, než se sjednotila na jasném protiruském postoji. Bylo to logické – Rusko patří v tomto sportu ke gigantům a i v rámci IBU mívalo nezanedbatelný vliv. I některé západní osobnosti, třeba francouzská legenda Martin Fourcade, vybízely k mírnějšímu postupu.

Reprezentanti Putinovy říše se tak ocitli v nezáviděníhodném postavení. Závodit mohli prakticky jen doma mezi sebou a není divu, že zejména u těch nejlepších bylo (a je) obtížné udržet laťku motivace co nejvýše. Třeba Eduard Latypov, držitel tří medailí ze zimní olympiády v Pekingu, by teď měl být na vrcholu kariéry.

Kanadský hokejista Jon Mirasty (vlevo) při rvačce v zápasu Viťazu s Magnitogorskem
Smetiště šílenců. Hokejista vzpomíná na Rusko: Střelba, rvačky a samá vodka

„Je to velmi vážný problém,“ řekl trenér ruských biatlonistů Jurij Kaminský v rozhovoru pro web championat.com. Jenže místo aby uznal, že návrat jeho země (a rovněž distancovaného Běloruska) do mezinárodní biatlonové rodiny je možný jedině při zásadním přehodnocení postoje k agresi na Ukrajině a celému režimu, vidí problém zcela opačně.

„Znepokojuje mě hysterie, které se v Evropě panuje, když se řekne Rusko. Svědčí o to její slabosti,“ prohlásil Kaminský. Podle něj na Západě zakazují ruskou hudbu a kulturu. „Prostě na závodech nechtějí slyšet ruštinu, přitom je to jeden z oficiálních jazyků IBU,“ diví se.

Jak zlí Čechoslováci sypali prací prášek do stopy

Podle trenéra jsou podporovatelé ruské politiky v Evropě obětí perzekuce. „Odsuzují sportovce, kteří nás podporují. V Litvě kvůli tomu zbavili občanství krasobruslařku Margaritu Drobiazkovou (pětinásobná účastnice ZOH se loni po ruské invazi na Ukrajinu účastnila v Soči představení Labutí jezero na ledě, pozn. red.), v Česku říkají nejrůznější věci o hokejistech, hrajících v Rusku,“ zmínil Kaminský.

Kanadský hokejista Brendan Leipsic (na snímku v dresu Magnitogorsku) získal ruské občanství
Tlačenice u Putinových vrat. Západní hokejisté chtějí být Rusy, větří miliony

„Jsem si jistý, že až na pár šmejdů většina sportovců nepřemýšlí tak, jak jim to vnucují jejich vlády,“ dodal s tím, že věří v návrat Rusů na olympijské hry v roce 2026 v Itálii. „Boje na Ukrajině jednou skončí, i když kvůli Evropanům se to jenom stupňuje a vlastně teď už nebojujeme s Ukrajinou, ale s NATO.“

I kvůli tomu Kaminský upozornil, že při kýženém návratu na mezinárodní scénu musejí jeho svěřenci počítat s negativními reakcemi a předsudky. V této souvislosti zmínil barvitou historku z doby krátce poté, co sovětské tanky v srpnu 1968 zadusily pražské jaro.

„Na mistrovství světa v Československu v roce 1970 byla situace velmi napjatá. Vjačeslav Vedenin (slavný ruský běžkař a čtyřnásobný olympijský medailista, pozn. red.) tehdy dostal dopis, v němž se mu vyhrožovalo smrtí, když vyhrál závod na 30 kilometrů. A ke konci maratonu, v němž vedl s velkým náskokem, mu do stopy nasypali prací prášek, lyže přestaly klouzat a skončil druhý.“

Martin Fourcade v Novém Městě na Moravě.
Fourcade chce Rusy na olympiádě. Česká reakce? Zrušení sankcí (zatím) není cesta

Pro ruský přístup k minulosti i současnosti je charakteristické, že Kaminský v bohatýrské bylině o Vedeninovi nějak pozapomněl zmínit důvody oné „napjaté situace“. Stejně tak nebere na vědomí, že aktuální zákaz pro ruské biatlonisty není rozmarem zbabělých Evropanů, ale reakcí na vraždění na Ukrajině.

„My jako mezinárodní federace máme stanovisko k účasti ruských a běloruských biatlonistů neměnné a rozhodně se v nejbližší době měnit nebude,“ řekl v únoru šéf českého biatlonu a viceprezident IBU Jiří Hamza pro Deník.