První otázka nemůže být jiná. Jak jste na tom před startem nové sezony zdravotně?
V tuto chvíli mohu říct, že jsem zdravý a moje tělo funguje jak má. To je momentálně moje největší výhra, protože jsem se bál, aby nebyl můj návrat komplikovanější. Ale od té doby, co jsem naskočil do přípravy, všechno běží podle plánu, za což jsem rád.

Vynechal jste velkou část přípravy. Je to pro vás velká komplikace?
Jak moc velká komplikace to byla se dozvíme až v průběhu sezony. Příprava byla pochopitelně jiná, a jiný bude i její začátek. Až v závodech se definitivně dozvím, jak na tom opravdu jsem. Jestli je to dobrý, nebo mám nějaký tréninkový hendikep. Na to já teď nedokážu odpovědět. Zároveň ale musím říct, že kromě toho výpadku se povedlo natrénovat všechno, co jsme plánovali. Takže doufám, že teď mě podrží předchozích deset let tréninku, kdy jsem první velký výpadek měl až letos, a budu čerpat z toho základu, který jsem si udělal v minulosti.

Markéta Davidová
Program biatlonové sezony 2023/24: Světový šampionát v Česku i zámořský trip

Neplánujete se v průběhu Světového poháru dát definitivně dohromady a nachystat se na únorové mistrovství světa v Novém Městě?
Na to nejde vůbec myslet. A není to ani v mé povaze, abych se nějak v průběhu sezony šetřil. Spíš, pokud budu cítit, že nějak fyzicky nezvládám, upravíme program, abych na to mistrovství světa byl v pořádku. Protože to bude hodně důležité. Ale abych se nějak šetřil nepřipadá vůbec v úvahu. V každém závodě pojedu naplno.

Jak se vůbec těšíte a chystáte na domácí šampionát?
Možná to řeknu blbě, ale pro nás se nic nemění. Pojedeme stejnou přípravu, jako jsme jeli vloni před Oberhofem. Každý rok se snažíme tréninky a přípravu na mistrovství světa dělat co nejlépe. To samé bude i letos. Ta samá práce, to samé závodění. Ano, je to šampionát doma. Ale jediné, v čem to bude jiné, bude v aktuální situaci. Určitě o nás bude větší mediální zájem, humbuk okolo, tlak na nás – v tom to bude jiné. Ale v tom, co děláme, nejde nic dělat jinak. Všechno už máme odzkoušené, trenéři mají své plány, a my nebudeme vymýšlet nějaké nové záležitosti.

Zdroj: Deník/Karel Líbal

Vy jste jediným reprezentantem, který zažil minulé mistrovství v Novém Městě. Jak vzpomínáte například na moment, kdy jste přivážel štafetu mužů na šestém místě do cíle?
První, co mi naskočí jako vzpomínka, je nervozita před štafetou. Protože celý týden do ní jsem si já osobně prošel složitou přípravou. Chtěl jsem vědět, jestli do ní nastoupím, a cítil jsem, že bych měl startovat, ale Ondra Rybář (tehdejší trenér, současný sportovní ředitel Českého biatlonu – pozn. aut.) to tajil. Tím, že jsem byl mladý a vyjukaný, tak to bylo všechno pro mě nové. Až den před závodem jsem se dozvěděl, že opravdu pojedu.

A najednou z toho velkého chtíče startovat se stal strach, že opravdu pojedu. Věděl jsem, že Jarda, Ondra a Boušek (Soukup, Moravec, Šlesingr) jsou kluci, kteří dokážou přivézt štafetu hodně vysoko a já jim to mohu ve finiši pokazit. Navíc mi vůbec nepřidal Tomáš Holubec, který přišel na snídani před závodem a říkal mi: Hlavně nebuď vyjukanej, když ti to přivezou na prvním nebo druhém místě. Buď úplně v pohodě. Tím to tedy vyšperkoval. (smích) Ale na celý ten proces dodnes rád vzpomínám.

Slavnostní setkání u příležitosti 120 let od založení lyžařského svazu
Od vášnivých lyžníků k Ester Ledecké. České lyžování slaví 120. narozeniny

Budete po těch deseti letech méně nervózní než tenkrát?
Vůbec ne! (smích) Já jsem člověk, který si na sebe vytváří ten největší tlak. Pokud necítím na sobě nějakou nervozitu nebo chvění, tak to nemá smysl. Závod pak nejedu naplno. Já to k tomu potřebuji, a zároveň je to něco, na co se těším. Když říkám, že se těším na sezónu, těším se i na tyto stavy. Na jednu stranu to není nic příjemného, ale potom je to vlastně ohromně fajn.

Mrazivé závody

Ale o místo v sestavě štafety se asi bát nemusíte?
Takhle bych to vůbec neviděl. Velice mě v předsezónních závodech překvapil třeba Luděk Abrahám i další, takže je tam sedm osm kluků dobře připravených. V tuto chvíli je nás nějakých devět adeptů. Uvidíme, jak se rozjede sezona, jak se bude vyvíjet, takže nějakou jistotu v sobě nemám a neřeším ji. Chci to svoje dělat nejlépe, jak umím a věřím, že to přinese radost nejen mně, ale i fanouškům.

Diskutovaným tématem pro letošní sezónu, a po prvních závodech v Norsku ještě hlasitěji slyšitelným, je mazání lyží bez fluoru. Jak se s novým typem mazání vyrovnáváte?
Pokud jde o nějaké pocity při závodě, že bych třeba musel víc makat nebo že by to byla větší dřina, to jsem neměl. Navíc já už jsem za svoji kariéru zažil řadu různých testů před sezónou. Pamatuji například, jak v přípravě Francouzi totálně zničili Nory, přijelo se na první svěťák a Francouzi nebyli do desítky… Takže já z toho zatím nedělám žádné závěry. Opravdu až závody Světového poháru ukážou, jak na tom kdo je.

Po roční pauze způsobené zdravotními problémy je lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká na prahu nové sezóny fit a patřičně natěšená na závody
Ledecká nahnala bicáky. Závody mi strašně chyběly, řekla. Přednost dostanou lyže

Naznačily něco závody v Sjusjøenu pro sezónu? Norové si tam opravdu jeli v podstatě vlastní závod.
Ale byli tam jen Italové, Němci, Norové, když vezmu ty nejvyspělejší státy. Naopak chyběli Švédové, Francouzi, Švýcaři, Finové – třeba je víc států, které jsou v podobně pokročilém stadiu příprav nové mázy. Pokud by však Norové podobně suverénně vládli i ve Světovém poháru, tak si myslím, že by oni sami nám ostatním trošku pomohli. Třeba nějakým seminářem nebo tak. Podobná dominance by snad nebavila ani je. (usmívá se)

Start Světového poháru proběhne ve švédském Östersundu. Jak se na letošní premiéru těšíte?
V těch mrazech tam to bude těžké. Psal mi jeden ze servisáků, že testovali v minus jedenadvaceti stupních. Což když tam přijedeme z dnešních dvanácti stupňů v Praze, čeká nás třicetistupňový teplotní šok. Ale má se tam docela oteplit, na nějakých minus deset dvanáct přes den, (směje se) takže uvidíme, jak to bude vypadat. Samozřejmě počítám s tím, že to budou mrazivé závody. To však k našemu sportu patří. Kdybych chtěl závodit v plus pěti, nemusím dělat biatlon ale jiný sport. Je to jedno z nejtradičnějších dějišť svěťáku a já se tam moc těším. Na to, že už začne ten správný šrumec okolo, emoce a podobně.