Od zvláštního zpravodaje Deníku
Bronz si připsal Jaroslav Soukup ve sprintu a stříbro Ondřej Moravec ve stíhačce. „Předpoklady tam byly, kluci už dva roky předváděli dobré výkony. Šlo jen o to, aby vyzráli," míní účastník tří olympijských her a mistr světa z roku 2005 ve vytrvalostním závodu Roman Dostál.
Se Soukupem, Moravcem i Michalem Šlesingrem závodil na sklonku kariéry, vytvořili štafetu na olympiádě ve Vancouveru 2010, kde skončili sedmí. „Už od juniorů potvrzovali svůj talent. Byla spíš otázka, jak s ním naloží. Že to vyšlo na olympiádě, za tím stojí i sportovní štěstí. Ale uspěli po právu, Ondra pro medaili odjížděl," povídá Dostál.
Velký podíl na posunu do světové špičky má kouč mužské biatlonové reprezentace Ondřej Rybář. „Je to důkaz čtyřletého snažení a satisfakce. Tým nabyl sílu, která ve světě něco znamená. Olympiádu sleduje ještě víc fanoušků a tento úspěch udělal radost všem," těší Rybáře. „Kluci, kteří medaili vyhráli, jsou úplně obyčejní lidi a udělali pro to moc," dodává trenér.
Moravcova přednost? Odhodlanost
Moravec ve Světovém poháru debutoval před dvanácti lety, ale až do loňské sezony marně čekal na velký úspěch. Přitom z juniorských světových šampionátů posbíral tři stříbrné a pět bronzových medailí. „Přechod do mužů se mu nepodařil. Ubližovalo mu, že od sebe očekával strašně moc. Biatlonu dává čtyřiadvacet hodin denně a trošku zakopaný pes byl u něj v hlavě," uvažuje Dostál, který v Soči spolukomentuje televizní přenosy.
Rybář si na Moravcovi cení jeho odhodlanost. „Pro biatlon dělá sto procent a vyžaduje to samé od ostatních. Někdy si věci vysvětlíme, ale nemám mu to za zlé. Když si nevezmete k srdci kritiku, nikdy se nezlepšíte," líčí kouč.
Podle Moravce určuje také kvalitu tréninků. „Ondra je identifikátor, když u něj něco vidím, daleko snáz najdu problém nebo to dobré na tréninku. Když řekne, že je to moc, vím, že je. Jestliže trénink nepolkne Ondra, nepolkne ho nikdo," popisuje Rybář.
Čtyřletý tréninkový cyklus nasměroval právě k Soči a systém se vyplatil. „Pro mě byly nejhorší první dva měsíce, když jsem tým přebíral. Musel jsem přesvědčit individuality, že nastolená cesta je správná," vrací se k začátkům Rybář. Čeští biatlonisté odjížděli do Soči pro medaili. Bez ní by práce vyšla vniveč. „Nedělám prognózy, ale jako trenér nemůžu utíkat před zodpovědností. Byl bych zklamaný, kdyby medaile nevyšla. Moje mise je do jisté míry splněná," doplňuje.
Dostál vkládá naděje do Soukalové
Dostál cenný kov očekával, i když tak úspěšný začátek olympiády jej překvapil. „V koutku duše jsem si říkal, kdyby byla jedna medaile, je to pro biatlon super. Tohle už je nadstavba," usmívá se.
Další úspěchy očekává ještě od dalších startů. „Věřím, že to neskončilo, naopak jsem favorizoval čtyřpoložkové disciplíny, sprinty jsou opravdu strašně těžké, tam se každá malinká chybička trestá," poznamenává Dostál.
Hodně nadějí vkládá také do Gabriely Soukalové, která se v úterý skvěle předvedla čtvrtým místem ve stíhačce. „Na ní leželo největší očekávání, což prospělo klukům. Do individuálu a masáku jí věřím. Když pojede normálně jako v tréninku, medaili tady získá," má jasno Dostál.
A ve hře je ještě smíšená štafeta, ve které čeští biatlonisté získali bronz na loňském mistrovství světa. „Medaile se určitě nebudou rozdávat zadarmo," upozorňuje.