Minus pětadvacet stupňů Celsia. Teplota, při které se rozhodně nechce vylézat ven. Biatlonoví reprezentanti budou muset v prvních dnech závěrečné přípravy na olympiádu při těchto krutých podmínkách doladit formu. Mimochodem v Pchjongčchangu se teď denní teploty pohybují od minus tří do minus deseti stupňů.
„Uvidíme, co nám počasí dovolí. Střelnice je připravená dobře. Spoléháme na to, že je to suchý mráz, takže to není takové, jak kdyby byla stejná teplota tady,“ prohlásil při odletu šéftrenér Ondřej Rybář.
MRZNOUCÍ RUCE
Samotní závodníci nebyli z teploty, která panuje v Kazachstánu, příliš nadšení. Největší problémy z týmu má zkušený Jaroslav Soukup. „Takový zmrzlík, jako jsem já, asi nikdo není. Hlavně v rukách ztrácím rychle cit,“ řekl obhájce bronzu ze sprintu.
V posledních týdnech biatlonisté prokázali solidní formu a chtějí se tak zaměřit na detaily. „V posledních závodech jsem se trápil na střelbě. Na té chci určitě zapracovat,“ uvedl Michal Krčmář.

Jeho kolega Ondřej Moravec chce hlavně zůstat zdravý a vyladit psychickou pohodu. Také on se hodlá zaměřit na střelbu, konkrétně na polohu vleže. „Na to, kolik mi je, si k tomu neumím lehnout. Na závodech je to nahoru dolů, občas je to katastrofální,“ povídal nejlepší Čech v hodnocení Světového poháru.
DOPŘEDU V ČASE
Kromě mrazu se biatlonisté musí poprat také s časovým posunem. V Almaty je o pět hodin více, což bude ideální příprava na Pchjongčchang. V Koreji se sportovci posunou oproti Česku o osm hodin napřed.
„Mám s tím velké problémy. Budeme blíže, což nám pomůže. Přemýšleli jsme, že bychom zůstali na evropském čase. Ale nedovedu si představit, že bych ve dne spal a v noci byl vzhůru. Probudí mě sebemenší zvuk. Bylo nepředstavitelné, že bych tři týdny fungoval v takovém režimu,“ okomentoval Moravec.

Veronika Vítková strasti s posunem nevnímá tak dramaticky, ale pro změnu se bojí létání. „Snažím se vždy co nejrychleji usnout,“ prozradila.
MÍSTO BEZ ADRESY
V kazašském středisku se loni konala univerziáda, přesto je to stále tak trochu jiný svět. „Logistika není jednoduchá. Potřebujete různá povolení kvůli zbraním a munici. Na letišti nám vyčlenili jednu přepážku, byli jsme tu dvě a čtvrt hodiny předem a stejně je to tak akorát,“ vyprávěl o strastech biatlonistů Rybář.
Ještě zajímavější problém překvapil Moravce. „Hledal jsem, kde bydlíme. Řešil jsem to kvůli dopingovým kontrolám, abych udal, kde se budu nacházet. A to místo prostě neexistuje, takže jsem se snažil to co nejlépe popsat, dal jsem tam snad i GPS souřadnice,“ usmíval se.

Někteří reprezentanti se vydali do Almaty i s rodinou. Michal Šlesingr s sebou vzal manželku s dcerkou, Moravec tuto variantu nakonec zavrhl. „Nemohl bych se jim pořádně věnovat a stresovalo by mě to. Nedal bych maximum jim, natož tréninku,“ vysvětloval.
Jde do tuhého. Olympijské hry jsou za rohem a čeští biatlonisté obhajují šest medailí, navíc bez Gabriely Koukalové. Pomůže mrazivá příprava v místě, které neexistuje, k dalším cenným kovům?
