Plynule přechází z angličtiny do češtiny a nebo do rodné slovenštiny. Československá krasobruslařská legenda Jozef Sabovčík si češtinu naposledy oprášila při exhibici „Králové ledové arény“, na kterou ho do Prahy pozval sám "mistr skoků“ Jevgenij Pljuščenko.

Ale jen si vzpomeňte! Právě Sabovčík byl ten muž, který jako první předvedl čtverný skok na mezinárodní soutěži. A ještě nyní, ve svých 44 letech, všem ukazuje, proč dostal přezdívku Jumping Joe.

Salta a trojité skoky vám pořád jdou…

Že jo? V takových letech, to je strašné.

Jak je to možné?

Já nevím. Prostě trénuju.

Hodně?

Půl hodiny, tři čtvrtě hodiny denně. Víc nezvládnu.

Vaše tělo někdy neprotestuje?

Ne, když si dávám bacha. Samozřejmě, že už to není, jako když mi bylo dvacet. Musím si dávat pozor na kolena a taky mě někdy bolí v kříži. Ale to je spíš z cestování, jak pořád sedím v letadlech. To mi vadí nejvíc, bruslení ani moc ne.

Čtverák vám ještě taky jde?

Rok už jsem ho neskákal, ale možná, že ho ještě zkusím. Uvidíme. Potřebuju nové boty, tyhle jsou hrozně špatné. Přitom je mám teprve od ledna. Nedá se nic dělat, poprvé po 38 letech teď změním značku bot.

Do kolika let chcete vlastně bruslit?

Kdo ví. Kdysi jsem říkal do čtyřicítky, ale pořád jsem tady. Skončím, až budu cítit, že by mi bruslení nechybělo. Což se zatím neděje. Bez něj se cítím blbě. Ještě ho potřebuju. Třeba Scott Hamilton (olympijský vítěz z roku 1984) poznal, že už bruslit nechce, když si vzal týden volna a nechybělo mu to. To bude znamení i pro mě.

Ale kdybyste na olympiádě v Sarajevu 1984 řekl, že v 46 budete jezdit před vyprodanou pražskou halou…

Nikdo by mi to nevěřil. Nikdo!

Co jste si tehdy představoval, že budete dělat po čtyřicítce?

Neměl jsem žádné představy, bylo mi dvacet. Prostě jsem bruslil a říkal si, že až skončím, najdu si něco jiného. Mladí se do budoucna moc nedívají.

Vypadáte ale spokojeně.

Ale jo, nemůžu si stěžovat. Zdravý Jsem, děti poslouchají.

Stále žijete v Salt Lake City?

Jo, nic nového.

A vaše děti bruslí?

Malý Jožko ještě ne, jsou mu teprve čtyři. A velký Blade už ne. Hraje na kytaru, bude z něj nějaký Springsteen.

Vždyť bruslil, ne?

Ale jó, jenže jeho to nějak nevzalo. Potom hrál evropský fotbal. Ale v Americe ho trenéři špatně učí. Oni tam nedělají fotbal jako u nás, že je nejdřív na tréninku naučí pohyb s míčem. Vrazí jim balon, rozdělí je na dvě půlky a řeknou jim: Hrajte. To nemá význam.

Takže z něj bude hudebník?

Eventuelně ano. Teď je na gymnáziu, třeba půjde na konzervatoř. Bude mu šestnáct.

A z vás jednou bude bruslící dědeček?

Cha, cha. To snad ještě ne.

Ale může být…

No radši ne. To si neumím představit. I když jednoho dne… Jumping Joe Grandfather.