Olympiáda 2026 - InfografikaPo Soči a Pchjongčchangu je to dobrá zpráva i pro fanoušky. Jen ještě musejí přečkat jednu dalekou cestu na východ - za tři roky hostí festival zimních sportů Peking. Sportovci se těší do Itálie hlavně kvůli tomu, že je před startem nečeká mnohahodinový letecký přesun.

Olympiáda za rohem

„Je dobře, že tahle olympiáda je tak trochu za rohem, protože cestování na druhý konec světa je hodně náročný. Jednak dobou strávenou v letadle a pak aklimatizací na časový posun,“ vyprávěl sdruženář Tomáš Portyk.

Zároveň sdělil, že se mu v alpské oblasti Itálie dobře závodí. „Chodí hodně lidí a mám odtamtud příjemné vzpomínky,“ prozradil.

Přímo nadšení vyzařovalo z nejlepší české biatlonistky Markéty Davidové. „To je moc hezký, že se konečně dočkáme olympiády v evropské zemi a zároveň tam, kde jsou zimní sporty na denním pořádku,“ povídala hvězdička, která v minulé sezoně slavila v italské Anterselvě premiérovou výhru ve Světovém poháru.

Podobný názor sdílí i talentovaná běžkyně na lyžích Barbora Havlíčková. „Přijde mi to skvělé! Itálii miluju, Itálie miluje zimní sporty a kulisa Alp tomu dodá úplně jiné rozměry,“ rozplývala se devatenáctiletá naděje.

Sportoviště jsou na špičkové úrovni

Nespornou výhodou italské olympiády bude fakt, že většina sportovišť je v provozu. Stavět se bude jen hokejová hala v Miláně. Hry se uskuteční podle nového konceptu agendy 2020, tudíž už na hotových sportovištích.

„Výhodou je, že sportovci areály znají. Všechny jsou na špičkové úrovni, každoročně se tam konají Světové poháry a mistrovství světa. Pro nikoho to nebude překvapení,“ vyzdvihl přednosti předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.

„Logistika bude kvůli větším vzdálenostem náročná, ale bude to výzva,“ uvedl.

Češi italské Alpy znají, roky tam jezdí lyžovat. „To bude pro fanoušky výhoda,“ upozornil Kejval na možnost přijet i na jednotlivé sporty.

Co takhle Praha a Štrbské Pleso?

Itálie, to jsou krásné hory i písčité pláže. Málokterá země má takové předpoklady, aby hostila olympijské hry. Ostatně, řekněte sami: kdo z vás by si nechtěl zalyžovat v Dolomitech?

Možná i působivé scenérie zasněžených vrcholků rozhodly o tom, že svátek pod pěti kruhy zamíří v roce 2026 právě sem. „Těšíme se na krásný festival v zemi, kde mají zimní sporty tradici,“ řekl olympijský šéf Thomas Bach. Jako by všechno bylo růžové. Ale ono není.

Největší problém tkví v logistice (a vzdálenostech). Víte, poprvé v historii se sportovci neuvidí navzájem a fanoušci budou řešit skoro neřešitelný úkol. Absolvovat cestu dlouhou 400 kilometrů z Milána do Cortiny d'Ampezzo (a zřejmě také do Bormia) zabere pár hodin. Žádné vlaky, pouze silnice a kolony. Člověk si tak hned pomyslí: Měl vyhrát druhý kandidát… Ne, ne. Švédsko totiž nabízelo ještě větší „štreku“ ze Stockholmu do Åre je to zhruba šest set kilometrů!

Divné. Onen olympijský duch se vytrácí. Byť až se o těchhle novinkách doslechne Pavel Bém, možná začne prosazovat znovu tu svou ideu, aby Praha hostila olympiádu. Co třeba se Štrbským Plesem?