V harrachovském areálu jich stojí devět. Malé, patřící tamější Jiskře, fungují a konají se na nich mládežnické závody.

„Velkým můstkům, na nichž by mohli skákat reprezentanti, dala správní rada kvůli nevyhovujícímu stavu nálepku mimo provoz. Generaci čtrnáctiletých kluků zase chybí uzavřená sedmdesátka,“ upozorňuje místopředseda skokanského úseku Jan Baier.

Bez skoků na pohodu

Jiná je situace v Liberci. „Jednalo se s novým nájemcem, aby se můstek zprovoznil pro tréninky. Jenže finanční nároky byly tak vysoké, že to nedávalo smysl.“

Ve vyspělých skokanských zemích to mezi díly Světového poháru chodí tak, že si reprezentanti odpočinou, a před odjezdem na další závod si na domácím můstku párkrát skočí na pohodu. V klidu tak mohou vypilovat technické nedostatky.

„Naši kluci tuhle možnost nemají. Dá se odjet za hranice, ale jednak to stojí peníze, a pak to přináší cestování navíc, což ubírá sílu a energii,“ poukazuje Baier.

Roman Koudelka se bez skoků na pohodu obejde. Jeho méně zkušeným kolegům ale chybějí. Program SP umožňuje jen dvě tréninková kola. Pak už přijde kvalifikace. Výkonnost mladíků je tudíž nevyrovnaná.

Musejí to pytlíkovat

Díky množství sněhu se nyní otevřely některé střední můstky. Třeba v Desné nebo v Lomnici, ale pro reprezentaci nejsou vhodné. Náhrada se tak musí hledat jinde.

Před týdnem se konal Český pohár na německé straně Šumavy. V Breitenbergu skákali i Viktor Polášek a Lukáš Hlava, kteří zasahují do Světového poháru, či účastníci Kontinentálního poháru Filip Sakala a Vojtěch Štursa.

A co domácí mistrovství? „Plánujeme ho na začátek března do polského Szczyrku. Musíme to takhle pytlíkovat,“ krčí funkcionář rameny.

„Co si pamatuju, tak republikový šampionát mimo území republiky budeme pořádat poprvé.“