„Už od začátku jsem věděla, že to není ono, že mi to nejede. Ten mráz mi bral sílu. Nikdy v životě jsem v takovém nezávodila. Vím, že jsou podmínky pro všechny stejné, ale Skandinávky jsou na to zvyklé, pro nás je to atypické. Kdyby takhle bylo u nás, tak by člověk ani psa nevyhnal,“ posteskla si česká zlatovláska, která na loňském šampionátu byla čtvrtá v závodě na pět kilometrů volně.

Přestože se Havlíčková v úterý v Lahti trápila, zbytek závodu neošidila. „Nikdy jsem to nedělala a ani dělat nebudu. Bojovala jsem ze všech sil, i když jsem myslela hlavně na tu zimu, to mi bralo nejvíc energie. Ale nemůžu říct, že bych mohla jet líp, i když tam rezervy byla. V rámci možností jsem jela nejlépe, jak jsem v danou chvíli mohla. Měla jsem dobré lyže, za to musím poděkovat servisu. Zkrátka jsou někdy lepší dny a někdy horší,“ snažila se 18letá česká závodnice, která před rokem zažila atmosféru olympijských her, být nad věcí.

Havlíčková si sice v přípravě před šampionátem vedla velmi dobře, samotná příprava ale nebyla ani zdaleka ideální. „Měla jsem zdravotní problémy. I proto to dvanácté místo hodnotím tak, že mohlo být hůř. Už jsem měla lepší výsledky, laťku mám nastavenou výš, ale rozhodně se nebudu hroutit, končit s lyžováním a tak podobně. Být dvanáctá na světě není tak špatné, někdo by dokonce řekl, že je to skvělé,“ snažila se česká reprezentantka o pozitivní myšlení.

Emocím se ale ve finském centru zimních sportů nevyhnula, například když přišla řeč na podporu, jaké se jí dostalo od jejího tatínka. „Vážil dlouhou cestu, přiletěl v noci za mnou. Jsem strašně ráda, je mojí velkou oporou. Těším se, že si dneska uděláme hezký den, zajdeme někam na večeři.“

Havlíčkovou čeká ve čtvrtek závod na 15 kilometrů klasicky s hromadným startem, v sobotu pak bude členkou české štafety. „Doufám, že už nebude taková zima. Nedokážu si představit, že pojedu v tomhle mrazu 15 kilometrů.“