Start se blíží! Ve čtvrtek měla Šárka Záhrobská „reklamní“ program. Vystupovala na prezentacích Headu i Milky po boku největších hvězd Vonnové, Millera a Rieschové. Včera trénovala poprvé na sjezdovce Černý břit na ledovci Rettenbach. A dnes v 9.45 ji tam čeká první závod olympijské sezony.

Jak se cítíte – nervozně, nedočkavě, napjatě?

Cítím se silnější, zkušenější, vyježděnější. Také z lyží mám dobrý pocit. Nejsem nervózní. Člověk by si měl užívat, co dělá. A když to třeba nejde přesně tak, jak by si představoval, tolik to neřešit.

Tady v Söldenu jste obří slalom dvakrát nedojela, dvakrát bodovala na 28. a 20. místě. Jste s kopcem zatím v remízovém stavu. Jaký k němu máte vztah?



Řadím ho někam doprostřed. Není ani těžký, ani lehký. A u točivých disciplín navíc záleží, jak postaví trať. Teď to vypadá hodně tvrdé. Víte, já ani moc nemiluju Aspen. A loni jsem tam vyhrála. To spíš Aare, kde jsem získala titul mistryně světa, tam mi vyhovuje sníh i kopce. Tady v Söldenu na začátek sezony bývá rušněji, hodně doprovodných akcí.

Kam chcete dosáhnout na úvod?

Ráda bych se dostala do druhého kola, tedy mezi třicet. Ale jinak platí to, co vždycky. Chci mít hlavně z jízdy dobrý pocit, filozofie zůstává stejná. Nemusím být konkrétní ve výsledku.

Ale přece jen, něco ukáže pro další závody, naladí vás psychicky.

Je to jeden závod, z něho se nedá mnoho vyčíst. Navíc po něm následuje třítýdenní pauza. Sezona je dlouhá, musí se jet všechno naplno, protože opravdovou výkonnost ukáže až součet bodů.

Kam si stavíte další cíle?

Pravidelně být na stupních vítězů ve slalomu a jednou uvažovat o malém křišťálovém globu (trofej pro vítězku Světového poháru ve slalomu, pozn. red.). To by bylo pěkné.

Poslední dny jste odpočívala, že?

Strávila jsem pět dní ve welnness hotelu v Pertisau u Achensee s mojí fyzioterapeutkou a kamarádkou Ditou Schönfeldovou. Tady jsem jezdila jeden den.

Ale přes léto jste na sněhu strávila snad rekordní počet dní, že?

Možná šedesát, to je víc než kdy jindy. Ale už mám dost síly a kondice, potřebuju víc jezdit na sněhu, měnit zažité stereotypy hlavně pro obří slalom. Hodně jsme pracovali s videem, sledovali ostatní i vlastní jízdy, dávám na pocity. Je potřeba se hodně koncentrovat, dostat do hlavy to, co chci, aby dělalo tělo. Zautomatizovat návyky. Ale v krizovém momentě v závodě se chyba může vrátit.

Sledujete nějaký ideální vzor techniky?

To ne, od každého si beru trochu. Italky jsou výborné v obřáku. Ve slalomu Maria Rieschová, v rychlostních Lindsey Vonnová. Ale taky se to mění i v průběhu roku.

A s kým nejvíc kamarádíte?

Telefonní čísla si nedáváme, ale hodně času trávíme spolu s holkami z Milka teamu (Vonnová, Rieschová, Mazeová, Kirchgasserová, pozn. red.).

Neobáváte se přehnané konkurence u firmy Head, kde vám k Rieschové přibyla i Vonnová?

Zatím necítím žádný tlak. Uvidí se podle výsledků a jak na tom budou s penězi. Nové smlouvy se obvykle uzavírají na celý olympijský cyklus.

Jak si „sedl“ váš nový tým?

Chvilku trvalo, než si každý zvykl na svoji novou roli, ale funguje to. Nemám víc starostí, organizační věci vede hlavně Tonda Strach.

Kdy jsem se viděla naposledy s tátou?

Je tady v Söldenu. Ale na kopci jeden den na Pitztalu, kde byli s bráchou.

Dokážete být na sebe tvrdá i bez jeho biče?

To nedokážu říct.

A už myslíte na olympiádu?

Spíš jen plánujeme a organizujeme. Jinak ne.