Ba naopak. Po návratu z finského Kontiolahti jeho kroky z letiště vedly rovnou do domácí karantény. „První týden mi vůbec nevadil. Zkouknul jsem například během čtyř dnů celé dvě série Rapla,“ vypráví „Bimbo“ mimo jiné v rozhovoru pro Krkonošský deník.

Útočiště devětadvacetiletý rodák z Vrchlabí našel v Jablonci nad Nisou, za rodinou se ještě chvíli nepodívá. „Samozřejmě jsem za nimi hned po sezoně chtěl vyrazit, musel jsem to ale odložit,“ dodává.

On-line ke koronaviru ZDE.

Michale, před deseti dny jste si naposledy zazávodil na závěrečném podniku Světového poháru v Kontiolahti. Nepřijde vám to trochu už jako věčnost?
No, asi jo. Ono jak ta sezona rychle skončí, odejdou brzy také ty závodní pocity. Člověk je s tou sezonou řekněme rychle hotov. V tuhle chvíli se už ani tak nekoukám za tím, jak jsem závodil, ale spíš člověk přemýšlí nad tím, co bude a jak se na další ročník co nejlépe připravit.

Vy jste hned po projetí cílem hlásil do kamer, že vás teď čekají dny v karanténě. Jak je zatím zvládáte?
Musím říct, že první týden mi nijak nevadil. Ležel jsem si u televize, hrál na PlayStationu, úplně jsem vypnul a udělal si takovou domácí pohodu. Odpočinul jsem si docela dost, stihl jsem i během čtyř dnů zkouknout celé dvě série Rapla. Teď už jsem se vrhl na takové ty věci, které člověk pořád odkládá a nemá na ně čas. Dělám si pořádek v osobních věcech doma, dávám si do kupy skříně a podobně. Snažím se prostě zabavit a využít ten čas k věcem, na které se normálně nedostane.

Když jste se z cestování po světě za závody vrátil domů, byl to pro vás hodně velký šok? Naše země přece jen už jela v módu, jaký jsme nikdo z nás nezažili.
No, já jsem domů cestoval z Finska a musím říct, že zrovna tam je to ticho na ulicích úplně běžné. Takže vlastně ten přechod pro mě ani nějak zvláštní nebyl. Na letišti nám kontrolovali občanku a měřili teplotu, nic víc, takže nějaká změna oproti normálu v té době ani nebyla poznat.

Vraťme se ale raději na lyže. Konečné 21. místo ve Světovém poháru. Jak jej s odstupem těch deseti dnů hodnotíte?
Tak není to úplně umístění, pro které jsem si před sezonou šel. Určitě nejsem extra spokojený. Na druhou stranu nějaké ty dílčí cíle se mi povedly zlepšit. Ať už jde o rychlost střelby, ve stojce mi procenta zůstala stejná, ačkoliv jsem střelbu zrychlil. Na lyžích jsem se oproti loňsku cítil o dost líp. Samozřejmě jsou tam i věci, které byly špatné. Ty teď budeme analyzovat a směrem dopředu se pokusíme je posunout. Když bych to měl shrnout, označil bych sezonu za dobrou, takovou normální.

Na který individuální závod byste v nové sezoně rád navázal? Přesněji: který považujete za nejpovedenější za uplynulé období?
Takovým highlightem byl pro mě sprint v Novém Městě na Moravě, kde jsem skončil na čtvrtém místě. Ale třeba ani sprint ve Francii (17. místo - pozn. aut.) jsem neabsolvoval vůbec špatně. Kdybych se měl celkově ohlédnout, pak myslím, že najdu šest až osm závodů, které byly z mé strany hodně dobré. Kdyby se mi do příští sezony tahle čísla povedla zdvojnásobit, byl bych hodně spokojený.

Z mistrovství světa v Anterselvě jste si přivezl zásluhou štafety bronz. Už si medaile našla své místo?
Abych pravdu řekl, vůbec nevím, kde ji mám. Jak jsem teď hodně cestoval, mám tu spoustu nevybalených tašek a teprve se tím vším probírám. Beru jednu po druhé a postupně se ke všem propracuji. Upřímně doufám, že ji někde najdu (smích).

Narazili jsme na dva nejradostnější okamžiky sezony. Patřil na opačný pól ten, že v Novém Městě na Moravě jste všichni čeští reprezentanti přišli o to úchvatné domácí prostředí?
No, my jsme na to v tu chvíli nějakým způsobem i reagovali. Přiznám se, že s odstupem času už to člověk vidí jinak. Musím říct, že pro nás to všeobecně byla velká ztráta. Sport se dělá pro fanoušky a je jedno, jestli jde o biatlon, fotbal nebo lední hokej. Zažil jsem si to a musím potvrdit, že bez diváků je to hodně zvláštní. Je to prostě jiný a souhlasím, že bez fanoušků ten sport nemá moc smysl. Pokud se mám ale vrátit ke svým vyjádřením, která byla i dost peprná, tak za jedním si stojím. Zrušila se jedna akce, ale jiné se normálně konaly, dokonce v Praze. Nepřišlo mi to v té době úplně koordinované. Kdyby tehdy zakázali všechno, dávalo by to větší smysl.

Při této akci se loučil váš kolega Michal Šlesingr. Jak na něho budete vzpomínat?
To víte, že budu. Hlavně ale musím na začátek říct, že mi bylo Bouška hrozně líto. Kdyby ta jeho rozlučka proběhla před fanoušky, mělo by to úplně jiný drajv. Za to, co dokázal, si plné tribuny určitě zasloužil. Bude nám hodně chybět. Já na něho budu vzpomínat hodně rád, jelikož to byl takový tahoun té úspěšné generace, teď už zbývá jen Ondra (Ondřej Moravec - pozn. aut.). Odchod takové persony je vždycky těžký. Se všemi těmito kluky jsem si hodně rozuměl, chytil jsem tu jejich vlnu a opravdu mě s nimi bavilo sdílet společný život.

Jeden borec skončil, jiní ho budou muset nahradit. Nacházíte mezi mladými biatlonisty někoho, kdo by v krátké budoucnosti mohl navázat třeba na Markétu Davidovou, která září mezi ženami?
Tohle se hrozně těžce hodnotí. Za sebe mohu říct, že junioři jsou u nás moc šikovní a rozhodně jde o nadané sportovce, kteří by mohli proniknout i do dospělého biatlonu. Ale druhým dechem bych dodal, že zrovna v biatlonu je ten skok z juniorské kategorie do dospělé obrovský. Ať už jde o kvalitu střelby, vyrovnanost výkonů či rychlost. Je jen na nich, jak se s tím poperou. V biatlonu platí dvojnásob, že když v mládežnických kategoriích sbíráte medaile, neznamená to automaticky úspěšnost mezi dospělými. Samozřejmě jsou případy, kterým se to povede, není to však automatika. Z tohoto hlediska bych nechtěl někoho jmenovat, ale zázemí a kvalita závodníků je u nás velmi dobrá a já budu jen doufat, že se jich prosadí co nejvíc.

Řada sportovců se i v této době udržuje v kondici. Někteří posilují, jiní si chodí zaběhat. Jak jste na tom vy? Nedal jste si spíš po dlouhé sezoně úplnou pauzu?
Dal, přesně, jak říkáte. S trenéry jsme se dohodli na tom, že letos plán pozměníme. Původně to mělo být tak, že budeme na českých horách lyžovat, dokud to jen půjde. V téhle situaci by to ale byla spíš taková křeč a neměl bych z toho dobrý pocit. Dohodli jsme se proto, že si teď dáme odpočinek, úplné volno a trénovat začneme v půlce dubna. Jindy jsme přitom začínali až v květnu.

Města v našem kraji zejí prázdnotou. Řada lidí vůbec nevychází z domu. Co byste vzkázal svým krajanům? Jistě máte nějaká pozitivní slova.
Já si hlavně myslím, že v tuhle chvíli to není nic tak hrozného. V naší republice jde pořád ještě o věci, které se dají nějak zvládnout. Nejdůležitější teď je, abychom byli všichni zodpovědní a dělali to, co máme nařízené. Jedině tak se těch omezení zbavíme a budeme se moci vrátit k normálnímu životu. Myslím, že každý teď uvítá nějaké to odpočinutí, nikomu snad neuškodí. Hlavně jde o zodpovědnost, k té bych lidi vyzval. Sám jsem měl po sezoně velkou chuť trávit čas s rodinou. Vždyť jsem je pět měsíců neviděl. Vše jsem ale musel odložit a navštívím je, až bude situace klidnější.

Sezona Michala Krčmáře a jednotlivá umístění

  • Östersund (Švédsko): 16., 29., 13., 11.
  • Hochfilzen (Rakousko): 40., 29., 5.
  • Annecy (Francie): 17., 14., 25.
  • Oberhof (Německo): 57., 9., 8.
  • Ruhpolding (Německo): 38., 21., 11.
  • Pokljuka (Slovinsko): 15., 61., 6.
  • Nové Město na Moravě: 4., 20., 12.
  • Kontiolahti (Finsko): 30., 36.

MS v italské Anterselvě: 39., 27., 23., 13. 3. (smíšená štafeta), 14.

Konečné pořadí SP (po 21 závodech): 1. J. T. Bö 913, 2. M. Fourcade 911, 3. Fillon Maillet 843, 4. T. Bö 740, 5. Jacquelin 726, 6. Desthieux (Fr.) 672, …21. Krčmář 308, 26. Moravec 258, 54. Štvrtecký 68, 70. Václavík 30, 84. Šlesingr 12, 87. Krupčík (všichni ČR) 7.

Konečné pořadí stíhacích závodů (po 5 závodech): 1. Jacquelin 232, 2. M. Fourcade 230, 3. Fillon Maillet 230, 4. J.T. Bö 217, 5. Loginov 197, 6. T. Bö 178, …21. Krčmář 78, 29. Moravec 54, 60. Václavík 11.

Koronavirus v Česku