V Liberci, kde se v zimě nezávodilo od roku 2013, získaly můstky opět certifikát, ale hlavně se našly prostředky na vybudování sítí proti větru a ledové nájezdové stopy. Modernizace je nutná na pořádání mezinárodních závodů včetně světového poháru.

„Máme blokované datum 9. a 10. ledna 2021, což je exkluzivní termín hned po Turné čtyř můstků,“ vypráví Baier s tím, že už o necelý rok dřív (1. a 2. února 2020) by se měl v Liberci uskutečnit testovací závod FIS Cup a pak i domácí šampionát.

Podle Koudelky by bylo otevření Liberce pro reprezentaci obrovské plus. „Trénink na ledové stopě dodá každému sebevědomí, ale na druhou stranu je potřeba zprovoznit i Harrachov. Jsou tam skoro vždycky ideální podmínky, na horách sníh vydrží nejdéle. Ve své kariéře bych se chtěl dočkat, aby se v obou areálech zase skákalo,“ přeje si třicetiletý skokan.

Svaz lyžařů ČR na jaře podal přihlášku na pořádání mistrovství světa v letech do Harrachova. V říjnu ale kandidaturu stáhl. Důvodem byly nevyřešené majetkoprávní vztahy ve skokanském areálu.

„Za této situace jsme nemohli zaplatit poplatek, ale to neznamená, že bychom měli o šampionát přijít. Bude vypsané druhé kolo, a pokud se podaří napravit vztahy, je možné o mistrovství světa znovu zažádat a pak i opravit zchátralý mamutí můstek,“ vysvětluje Baier.

V Harrachově ale zdaleka nejde jen o lety. Je potřeba zprovoznit areál malých můstků pro děti. Díky iniciativě a sbírce Lyžařského a turistického Bucharova klubu se už opravuje můstek K40. „To se díky pomoci veřejnosti daří. Naděje existuje i na zprovoznění sedmdesátky, která má přírodní nájezd a její oprava by neměla být tak nákladná. Ještě není vyhráno, ale snad to dopadne,“ věří předseda úseku skoků.

Třikrát týdně na velkých můstcích

Roman Koudelka ještě pamatuje časy, kdy skokani během sezony nemuseli kvůli tréninku cestovat za sněhem do zahraničí, ale využívali domácí podmínky. „Od čtrnácti jsem skákal na velkých můstcích v Liberci i v Harrachově. Třikrát v týdnu jsem vyrazil hned po škole a udělal nespočet skoků,“ vzpomíná.

„Když to teď není možné, dochází k výkonnostnímu propadu. Skokan, který každý týden někde závodí a daří se mu, tolik trénovat nepotřebuje, ale největší minus to představuje pro juniory a děti. Kvůli tomu jich mnoho od skoků odešlo,“ lituje Koudelka.

„Absence skákání na sněhu se nedá nahradit ničím,“ zdůrazňuje. „Pokud závodník zápolí s technikou a nemůže ji doma vyladit, nastává problém. Odjede na další pohárový závod, ale během dvou zkušebních skoků a kvalifikace těžko něco dožene. Komfort domácího tréninku nemáme.“

Koudelka zůstává i přes pozitivní zprávy nohama na zemi. „Kolikrát už vypadalo všechno nadějně, ale dopadlo to špatně,“ tvrdí. Zároveň ale cítí, že je na čase, aby se stav zlepšil. „Hlavně kvůli mladým klukům. Když porostou jejich výkony, český skok se vrátí na dřívější úroveň.“