„Nedívám se moc daleko dopředu,“ prohlásila česká skokanská jednička. Čtyři měsíce pobýval trojnásobný olympionik ve Slovinsku. Pod dohledem vyhlášeného fyzioterapeuta Mitji Bračiče tam vracel kolenní kloub do formy.

„Bylo to dlouhé, naštěstí se mnou mohla být polovinu času moje rodina, což bylo hodně pozitivní a drželo mě to nad vodou,“ říkal závodník Dukly Liberec.

Trenér českých skokanů Vasja Bajc.
Návrat k českým skokanům. Agresivnější styl by měl více vyhovovat, říká Bajc

„Když jsem přijel do Lublaně na Global Sport Clinic, sotva jsem se vybelhal z auta. Kvůli stabilizaci kolena jsem musel nabrat svalovou hmotu. Noha byla po plastice křížového vazu hodně zesláblá,“ líčil rodák z Turnova.

Volno měl jen v neděli

„Byly to náročné týdny. Ráno jsem šel po tréninku na regeneraci a odpoledne se to opakovalo. Makal jsem šest dní ze sedmi. Volno jsem měl jen v neděli. Chvílemi mi to lezlo na mozek, ale udělal jsem značné pokroky. Hlavně, že koleno drží,“ pochvaloval si juniorský mistr světa z roku 2007.

Roman Koudelka se dostal do fáze, že skáče na malém můstku a přechází na střední. „Jdu k cíli krok za krokem. Nesmí se nic uspěchat,“ pokračoval dvaatřicetiletý skokan z Lomnice nad Popelkou.

Ondřej Bank.
Bank připravuje Fernstädtové helmu, Ledecké píše, že je její největší fanoušek

„Na závody moc nemyslím. V Rakousku zkusím větší můstky a pak už taky skoky na sněhu. Teď musím jenom skákat, abych si zvyknul. Myslím, že to potrvá minimálně měsíc. Až pak se dá uvažovat o návratu do Světového poháru.“

Poprvé skočil 62 metrů

Kdyby všechno probíhalo bez problémů, mohl by na konci prosince vyrazit na Turné čtyř můstků. „To bych byl šťastný, ale tak velké manko se nedá hned dohnat. Do olympiády zbývají necelé tři měsíce. Času je relativně dost, ale odmítám se tím stresovat.“

„Koudy“ přiznal, že při prvních skocích po zranění neměl v Planici jen respekt, ale docela strach. „Stát nahoře po devíti měsících nebylo nic příjemného. Byl jsem nervózní, ale věděl jsem, že se musím rozjet, a pak už není cesty zpátky.“

Martina Dubovská bude závodit v helmě s kresbou své zemřelé maminky.
S andělíčkem na helmě. Dubovská doufá, že jí bude mamka pomáhat z nebe

Dopadlo to ale tak, jak předpokládal. „Když mě po prvním skoku nic nebolelo, všechno ze mě spadlo. Doletěl jsem asi na 62 metrů a pak už si každý pokus užíval,“ prozradil otec dvou synů.

Je rád, že necítí žádný tlak

Každopádně je šťastný, že se stihl do tréninku vrátit rychleji, než se předpokládalo.

„Cítím se asi nejlépe za poslední roky. Jsem rád, že necítím žádný tlak. Sezonu začnou Viktor Polášek a Čestmír Kožíšek sami. Teď to bude na nich. Doufám, že se jim bude dařit a v pravou chvíli se k nim budu moci přidat,“ zmínil kolegy, kteří pod vedením staronového reprezentačního kouče Vasji Bajce naskočí v pátek v Nižném Tagilu do Světového poháru.

Běžkyně na lyžích Kateřina Janatová.
Běžkaři jdou do akce už bez Razýmové. Jejích cíl? Atakovat elitní desítku

„Mou největší motivací je, aby mě mohli moji kluci vidět v dobré náladě na můstku, mohli mi fandit a ne abych si dělal nervy z nějakých výsledků. To jsem zažíval, a už to nechci,“ vrtěl hlavou.

„Vím, že jsem přes léto poctivě trénoval a teď je to jenom o tom, abych to dokázal přenést na můstky. Potřebuji, aby mě skákání bavilo,“ prohlásil.