„Já jsem tak trochu ve zlato doufal,“ usmál se teenager při vyprávění pro Deník. Na závodech v Lausanne měl české trenéry, slyšel českou hymnu. Pěkné, že? Brzy však bude vše jinak. Tenhle akrobatický lyžař se převleče do rakouské kombinézy. Nedivte se, nezlobte se. Z následujících řádků vám dojde, že to má svou logiku.

Švancer vyrůstal v Praze. Když to šlo, rodina v zimě vyrazila na hory. A on už jako capart zvládal to, na co si dnes netroufnou mnozí dospělí. Černou sjezdovku. „Zprvu jsem lyžoval, až před třemi lety mě nadchl svět freestylu,“ vysvětlil. Tahle věta zbytečně stroze shrnuje, jak se Švancer dostal mezi světovou špičku. Jenže ono to bylo trošku těžší.

Škola v Rakousku

„Rodiče viděli, že mě to na sněhu baví. Hledali, co by se s tím dalo dělat. A našli speciální lyžařskou školu v Rakousku. Maminka ji kontaktovala, a já měl přijet na test.“

Setkání s Valentou
2002, Salt Lake City, olympijské zlato pro Aleše Valentu. Matěj Švancer památný triumf českého akrobatického lyžaře neviděl - ještě nebyl na světě. Jejich disciplíny se prý navíc hodně liší. "Ale kdysi jsem se s Alešem Valentou potkal. Byli jsme několikrát v jeho areálu Štíty."

No, zkraťme to: klučina z Česka hned u Rakušanů obstál. Doslova je nadchl. „A tak se stalo, že jsme se z Prahy přestěhovali do Kaprunu,“ dodal Švancer jako by nic.

Nebojte tenhle mladík nedá na rodiče dopustit. Ví, co obětovali. A ví, že jeho kariérou dál žijí - maminka se mu stará o Facebook (ozývají se první fanoušci a fanynky), tatínek se pustil do studia němčiny.

A jsme zase u toho. S vlastí Švancer ztrácí (ztratil) vztah. „Od příští zimy bych už měl reprezentovat Rakousko,“ přiznal akrobatický lyžař.

Důvody jsou dva - citové i pragmatické. „Vše, co teď umím, jsem se naučil tady. Mám tu přátele, už i místní funkcionáři mě neberou jako Čecha, ale jako svého. Když budu závodit za Rakousko, odpadne mi spousta potíží,“ konstatoval.

Olympiáda a strach

Příkladů je víc: lyžařské airbagy, za něž by jinak dal tisíce eur. Organizace při trénincích a závodech, trenéři. A vlastně i řeč - lépe mluví německy než česky. Jednu z posledních jízd v českém dresu předvede na Světovém poháru v Deštném v Orlických horách, kde je (28. 2. - 29. 2.) na programu finále disciplíny Big Air. „Sám nevím, co čekat, ale tuším, že budu nervózní,“ zmínil.

A další osud úžasného mladíka, jenž trénuje i v létě na zahradě? Olympiáda, třeba hned ta v Pekingu 2022. „Láká mě, na druhou stranu v našem sportu jsou pořád prestižnější X-Games. Tam bych také rád,“ řekl. Přes nesporný talent je tu jedno ale. Budoucnost Matěje Švancera závisí na zdraví. „Největší strach mám z toho, že si urvu koleno a budu muset skončit,“ prohlásil teenager z Alp.

Trénink na zahradě
Matěj Švancer má v Rakousku úplné jiné možnosti než v Česku. Nedávno mu dokonce sponzoři zaplatili speciální trampolínu na zahradě. "V létě se to hodí, jsem na ní každý den," říká šikovný lyžař. Skáče v ponožkách, ale ne jako děti, co blbnou pro radost. On zkouší triky, které by mohl zopakovat i v reálu. "Spoustu věcí umím na trampolíně, ale zatím si na ně netroufnu na sněhu."