Přišoural se ve vytahaných kalhotách „na půl žerdi“, černém tričku a basebalce. „Nevzdal jsem se své svobody, jen jsem se vrátil zpět do týmu,“ prohodil nevzrušeně Bode Miller.

Nafouklý americký floutek. Fenomenální lyžař. Samorost z divočiny. Rebel bez příčiny, James Dean sjezdovek a barů pod nimi.

„Zase budou všichni ve střehu,“ usmívá se český trenér Tomáš Bank. „Určitě začne zase vyhrávat. Pro svůj riskantní styl jen potřebuje perfektní lyže, které ho podrží.“

Miller odešel za odpočinkem náhle v únoru. Jako by zabouchl dveře za nedokončenou prací… Bylo mu jedenatřicet. Dva křišťálové glóby, čtyři tituly mistrů světa, ale žádné olympijské zlato. „Mám 360 světových pohárů, beru si pauzu,“ řekl.

„Trošku jsem vyhořel. Pokud se někde cítíte nešťastný, neměli byste tu věc dělat,“ napsal pak ve svém deníku. K jeho rozhodnutí přispěla určitě i dcerka. Najednou slavil její první narozeniny, aniž by o ní kdo věděl. „Nikdo se mě neptal, já si hlídám soukromí,“ vytáčel se otázkám.

„Už jsme nebyli spolu, když se její maminka dozvěděla, že je těhotná. Věci nejdou vždycky podle plánu. Ale jsme dobří přátelé a řekli jsme si, že zkusíme být i dobří rodiče,“ dodal.

Holčička má dvě jména, Neesyn podle mámy a Dacey podle táty…



V průběhu léta se pak drsňák Bode rozplýval nad jejími prvními krůčky a slovíčky. Vzal ji do Disneylandu a v San Diegu, kde bydlí, si najal dům.

Zajel si na ryby do Austinu, hrál golf a tenis. Ano, vyřádil se s přáteli na Bodefestu doma v New Hampshire. Pak se vydal do Evropy pro zbytek věcí. Přitom lyžoval jako průvodce nevidomých a znovu hledal radost na sněhu. Odpočíval na Jamajce a v Atlantic City natáčel epizodu seriálu Superstars, reality show postavené na sportovních výkonech. A začal přemýšlet, jak si založí vinici.

Jenže už v srpnu si nechal operačním zákrokem znovu „seřídit“ levé oko. A uvažovat o návratu.

V září oznámil: „Vracím se do týmu,“ a vydal se na trénink na ledovec do Saas-Fee. „Obnovuji si pocity na sněhu, balanc, timing a ladím vybavení,“ vzkazoval.

„Každé ráno čtyři pět hodin ježdění, oběd a po něm zase. Anebo fotbálek, jezdíme na kolech. Perfektní program,“ pochvaloval si.

„Trénovat s ním je zážitek, protože jeho styl je ohromně inovativní,“ dodává Ted Ligety, jeho parťák z amerického týmu. A že bude zase v jeho stínu? „To mi vůbec nevadí. On si takovou pozici vydobyl za léta a to, co dosáhl.“

Miller sice rozpustil svůj privátní Team America, který divoce kočoval Evropou. Přesto bude horská střediska dál brázdit se svým obytným autobusem. „Platí ale pro něj pravidla přípravy jako pro všechny ostatní,“ potvrdil dohodu šéf amerického týmu Sasha Raerick. „Bude pro ně lídrem i vzorem.“

Miller opět s kamennou tváří jen prohodí: „Těším se, až ukážu to nejlepší na olympiádě. Její atmosféry a energie se nedokážu nasytit.“