OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU

„Není to špatný výsledek, zase do desítky, ale nějak to nevyšlo se zády. Budeme je muset v Praze spravit," přiznala Ledecká.

Odstartovala jste s velkým sebezapřením?
Ráno byla bolest ještě snesitelná, ale bohužel po první jízdě se tak rapidně zhoršila, že mě servisák oblékal do bot. Doufám, že to nebylo v záběru. Zkoušela jsem každou jízdu tlačit, co nejdál to půjde, a dojela jsem až do čtvrtfinále, což je podle mě docela dobré.

Proti Němce Karstenové už vám ve čtvrtfinále došly síly?
Ztrátou sil to ani tak nebylo, spíš ztrátou možnosti jakéhokoli pohybu. Snažila jsem se tam nějak mrskat, ale i trenér říkal, že viděl, jak nejsem moc schopná pohybu.

Kdy vás záda bolela nejvíc?
Nejhorší snad byly jízdy na skútru, kdy ten člověk nebral ohledy, že je mám zrasený. Túroval to nahoru po skocích a já myslela, že tam umřu, že se mu pozvracím za krk. Ale teď už je líp.

Při obřím slalomu, kdy jste obsadila sedmé místo, se ploténka zhoršila?
Záda se mi blokla po obřáku. Byl tam oblouk, který mi nesedl. Jak jsem prošla mix zónou, dokulhala jsem do stanu, tam si lehla, a profesor Kolář na mně zase pracoval. Dal mě dohromady, musím mu moc poděkovat, protože udělal strašný kus práce, že jsem mohla nastoupit na start, i když jsme to zvažovali do poslední chvíle.

Ubližují ji souběžné závody na lyžích a snowboardu?

Včera večer jste myslela, že nepojedete?
Tahle varianta tam byla, museli jsme vše zvážit, jsou rizika různých kalibrů a profesor Kolář říkal, že by při mém včerejším stavu bylo lepší, kdybych nejela. Dala jsem si prášky na bolest, přes noc se záda trochu zlepšila a ráno jsem se rozhodla, že jedu.

Chtěla jste jet za každou cenu, protože jste na olympiádě?
Není to o tom, že jsem na olympijských hrách. Mrzelo by mě na každém závodu, že nejedu. Chci si všechny závody užít a ne protrpět v bolesti. Raději bych záda měla v pořádku, ale na to, jaké to bylo, jsem dopadla ještě dobře.

Stále síly hlasy, že vám ubližuje souběžně závodění na lyžích a snowboardu…
Těm tlakům odolávám asi od čtyř let, takže v tom mám praxi a zvládnu to úplně v pohodě.

O konci sezony nechce slyšet

Hrozí vám kvůli vyhřezlé ploténce operace?
Snad proboha nebude nutná, jsme domluvení s profesorem Kolářem na další spolupráci v Praze, udělá rezonanci a pak se uvidí. Budu muset záda vycvičit a věřím, že když seženu sponzora, který mi zaplatí fyzioterapeuta na závody, zlepší se to. Budeme na tom pracovat, neházím flintu do žita.

Máte letos kvůli zádům po sezoně?
Neřekla bych to tak, přijde mi to depresivní, teprve je konec února. Uvidíme, co s tím půjde dělat, zkusíme záda v Praze nějak spravit, strašně ráda bych si ještě zalyžovala. Snad to půjde rychle.

Zvládnete se trochu krotit s aktivitou a dávat na sebe pozor?
Ta to nemůžu slíbit. (směje se) Bohužel, mám takovou hlavu, že to asi nedám. V posteli mě nikdo neudrží, ledaže by mě tam přivázal. Nevím, jestli na sebe budu dávat pozor, ale spíš budu cvičit, co mi řeknou, rehabilitovat a odpočívat, jak mi doporučí.