Právě v této vesnici Ondřej Bank začínal trénovat na sjezdovce ve Štědrákově Lhotě. „Výsledky jsou obdivuhodné, páté místo na olympiádě je obrovský úspěch a těší nás, že si Ondřej Bank vybral k bydlení právě naše město," řekl Zdeněk Brož a za reprezentaci poděkoval nejen Ondřejovi, ale také jeho bratru Tomášovi, který je jeho dlouholetý trenér.

Fanoušci z Rudy se navíc postarali o hudební doprovod, na počest „svého" sjezdaře mají v repertoáru několik písní. Přivítání v Šumperku by se za normálních okolností odehrávalo daleko později, ale Ondřej Bank si nyní léčí zranění, které utrpěl při superobřím slalomu Světového poháru v norském Kvitfjellu. Tam zamířil téměř hned po návratu ze Soči. O posledním úrazu Ondřej Bank řekl: „Čekal jsem, že to bude horší."

Ten pád v televizi vypadal hodně krkolomně, co se vám jako první honilo hlavou?
Že je to špatné, to nebylo zdaleka mé první zranění, takže už jsem věděl, že je zle. Navíc mi z nohy crčela krev, myslel jsem, že mám otevřenou zlomeninu jako v Kitzbühlu. I doktor, který mě ošetřoval na sjezdovce, mi nejdřív řekl, že je noha zlomená, ta rána byla poměrně velká. Nakonec se ukázalo, že to není tak zlé, byly to dvě tržné rány. Dopadlo to tisíckrát lépe, než jsem si myslel.

Teď máte pauzu, co plánujete dál?
Teď nevypadá, že budu moct jet finále poháru, ale opravdu zatím nevím. Plány budeme dělat až v příštích dnech. Možná zřejmě bude nějaký odpočinek a pak testování lyží, těch aktivit je spousta.

Objevily se spekulace, že ukončíte kariéru, jak vidíte příští rok?
Ne, končit rozhodně nehodlám a na příští rok se těším. Uvidíme, jak to půjde.

Jste víc doma v Rudě nad Moravou, kde vám plno lidí fandí, nebo tady v Šumperku?
Nijak to neodděluji, v Rudě jsem vyrostl i chodil do školy, mám tam rodinu. V Šumperku jsem ale spokojený a jinde bych bydlet nechtěl.

V Šumperku jste absolvoval gymnázium, šlo vůbec skloubit studium s vrcholovým sportem?
Nebylo to jednoduché, ve škole jsem opravdu moc nebyl, komisionální zkoušky jsem musel dělat někdy skoro ze všech předmětů. Učil jsem se vždy na poslední chvíli, někdy mi s doučováním pomáhaly i učitelky ze školy v Rudě. Ale nakonec se to nějak podařilo zvládnout

Máte tady s sebou malého syna Alberta, myslíte, že půjde ve vašich šlépějích?
Tak to nevím, chci ho naučit všechno, ale pak bych ho raději směřoval jinam než k lyžování. Ostatně manželka mi teď poslala fotku syna v helmě se vzkazem, že se nechce celý život nervovat. Lyžování je tvrdý sport, je ovlivněn spoustou věcí, od počasí po kvalitu lyží, často rozhoduje stav trati. Pak to nemusí být vždy úplně spravedlivé.