Jen málokdo ví, že tahle dáma má za sebou hodně nepříjemnou zkušenost. Rodačka z Ringerike, kterou k biatlonu přivedl její starší bratr Lars, totiž úspěšně bojovala s rakovinou. Ještě než postavila svou „továrnu na medaile", tak ji v roce 2009 čekal šok. Lékaři totiž Toře diagnostikovali rakovinu kůže. Norská biatlonistka tohle období těžce nesla, uzavřela se do sebe, o problému nechtěla vůbec mluvit.
Přesto se však nevzdala a nechala se přesvědčit lékaři, aby šla na chirurgický zákrok. Ti jí oznámili, že nádor sice byl zhoubný, ale byl objeven včas. Tora se z rakoviny vyléčila. Biatlonová veřejnost o tom dlouho nevěděla, sympatická Norka se svěřila televizi až při loňském mistrovství světa v Ruhpoldingu. „Když je vám dvacet, máte dojem, že život je věčný. Pak se ale člověk najednou probudí a dozví se, že to tak není," řekla tehdy v rozhovoru pro norskou televizi.
Ruhpolding jí ostatně svědčil, domů si přivezla tři zlata (první světové získala o rok dříve v Chanty-Mansijsku). V Novém Městě má hodně solidně nakročeno, aby to byl její nejúspěšnější šampionát v kariéře. Zatím vybojovala dvě zlata a jedno stříbro.
Na tiskové konferenci přitom vystupovala s pokorou a úsměvem. „Zlato ve stíhačce? To bylo pro mě velké překvapení. Netušila jsem, že na něj můžu dosáhnout i s třemi chybami. Když jsem přijela na druhou stojku, věřila jsem, že při bezchybné střelbě bych mohla dosáhnout na medaili. Soupeřky mi ale daly šanci."
Okamžitě tak začala být srovnávána se svým krajanem Emilem Hegle Svendsenem. „Pokusím se získat i třetí zlato, do všech závodů dám maximum," usmívá se žena, které novoměstská atmosféra učarovala: „Stadion se mi moc líbí. Mám ráda, když jsou diváci blízko k závodníkům. Taková atmosféra vám nedá vydechnout, prostě vás donutí jet naplno."
Zatím na MS získala šest zlatých medailí, přidá sedmou zítra v individuálním závodu?