Máte za sebou nejlepší sezonu kariéry. Snáší se o to lépe tréninková dřina před dalším ročníkem Světového poháru?
Teď už je to dobré. Momentálně už jenom ladíme formu na sezonu. (smích) Jinak pro mě byla uplynulá sezona takovým ověřením, že jde všechno správným směrem a práce, kterou jsem dosud podstoupila, má smysl a přináší výsledky. Věřím, že když v tom budu pokračovat dál, mohlo by to jít stejným směrem.

V Annecy jste si zajela svůj životní výsledek, páté místo v závodě Světového poháru. Proběhly vám v ten moment i nějaké vzpomínky na vaše začátky? Že jste dosáhla něčeho, o čem jste jako mladá snila?
Takhle úplně ne. Vzpomněla jsem si spíš na moment, kdy mi Egil (Gjelland, trenér české reprezentace - pozn. aut.) před dvěma lety říkal, že na to širší pódium mám. Tehdy jsem si pomyslela, že by to bylo hezké. Potom se to splnilo, čímž se mi potvrdilo, že mám šanci bojovat o vysoké příčky.

Markéta Davidová.
Biatlonisté dokončili generační výměnu. V ženách máme excelentní tým, říká Hamza

Jako u rodačky z Jablonce nad Nisou není vaše volba biatlonu nijak překvapivá. Dělala jste v mládí i jiné sporty?
Moje první volba bylo běžecké lyžování. Moji rodiče oba lyžovali, takže jsme se sestrou začali také tam. Postupem času nám to bylo málo, chtěli jsme zkusit i něco dalšího. Následoval tedy náš společný přechod na biatlon.

Během kariéry jste se potkala jako s trenéry se sportovními legendami - Řezáčem, Vítkem Holubcem. Poslouchala jste je bezmezně, nebo jste měla svojí hlavu?
Vlastní hlavu určitě mám. Ale nemohu říci, že bych, když jsem začínala, věděla tolik třeba o tréninkovém plánu, abych mohla mít své názory. Navíc po přechodu na biatlon jsem začínala od nuly se střelbou, takže jsem spíš poslouchala, pozorovala. Myslím si, že od každého, kterého jsem potkala, jsem si vzala něco, co se mi líbilo. Ale i to, čeho se vyvarovat. Podle mě jsem tedy taková poslepovaná. (smích)

První kariérní body jste získala v zámoří, v kanadském Canmore. Jezdíte ráda mimo Evropu, nebo raději zůstáváte v podmínkách, které důvěrně znáte?
Pokud se bavíme o závodění, jsem raději v Evropě. Tady jsou lepší podmínky. I když v Canmore to bylo super. Rozdíl je především v tom, že tady mají lidé biatlon rádi a přijdou fandit. Při závodech Světového poháru je to vždy velkolepé. Ale v Canmore, nebo v americkém Presque Isle, kde jsme také byly, skoro žádní fanoušci nepřišli. Pocitově to bylo podobné jako například IBU Cup.

Česká rychlobruslařka Martina Sáblíková na olympijských hrách v Pekingu. Ilustrační snímek
Jako legendární Claudia. Nestárnoucí Sáblíková stále nahání soupeřkám strach

Ve Světovém poháru jste byla jednou i na stupních vítězů, když jste se štafetou skončila třetí. Ale na mistrovství světa jste se štafetou byly na mistrovství světa dvakrát čtvrté. Jak jste prožívala bramborové medaile? A vůbec. Jak prožíváte případné neúspěchy?
Čtvrtá místa se štafetou jsou nejhorší. Když se jede poslední úsek, je tam boj o medaile, a vy vůbec netušíte, jak to dopadne. Čekáte na kolegyni v cíli, fandíte, ale do cílového prostoru mohou jen první tři týmy. Ta čtvrtá to má potom takové smutné, protože už za ní nikdo nemůže přijít poděkovat a pogratulovat. Přitom to je super výsledek. Osobně se snažím, aby mě neúspěchy nerozhodily. Někdy si samozřejmě i pobrečím, když jsem vyřízená a něco se nepodařilo. Rozhodně se ale snažím netahat si na hotel nebo dokonce do dalších dnů. Nejlepší je nechat to všechno na závodišti a soustředit se na další dny.

Pojďme k veselejším věcem. Vloni jste kromě zmíněného pátého místa skončila ve Světovém poháru celkově sedmnáctá. Navíc jste byla za celou sezonu druhá nejlepší střelkyně sezony. Jakého z těch výsledků si vážíte nejvíc?
Největším zážitkem bylo páté místo v Annecy, protože to bylo pro mě poprvé. Poprvé, kdy jsem opravdu reálně bojovala s nejlepšími, v podstatě tělo na tělo. To byl ohromně silný zážitek. Více si ale vážím střelecké bilance i celkového umístění. V tom se totiž ukazuje, že v Annecy nešlo o nějaký náhodný výsledek, ale je to vizitka celé sezony. Že ta moje práce byla konstantní a na dobré úrovni. Tyhle dvě statistiky o tom férově hovoří.

Raději závodí v zimě

Ono páté místo jste získala v hromadném závodě. Máte raději tento kontaktní závod, nebo jste raději na trati sama?
Ráda závodím v kontaktu. Nejsem totiž úplně nejlepší ve stanovení si tempa, když jedu sama. Na druhou stranu, masák i individuál jsou pro mě už trošku delší závody. Traťově mám nejraději štafety a sprinty. Ráda závodím v kontaktu, takže štafeta nebo stíhačka jsou pro mě ideální kompromis.

V posledních letech je stále více propagovanější a oblíbenější letní biatlon. Baví vás závody na kolečkových lyžích? Zároveň - nebojíte se pádu na asfaltové trati? To je jistě něco jiného, než spadnout do sněhové závěje.
Mnohem raději závodím v zimě. Letní závody, i když jde třeba o mistrovství světa nebo České republiky, stále beru jako přípravu. Závodit na lyžích a kolečkových lyžích je ohromný rozdíl. Kolečkové lyže jsou takové, že se dají urvat silou bez techniky. Lyže jsou více komplexní a musí si tam sednout mnohem více věcí. Zimní biatlon má určitě i větší kouzlo. Pokud jde o pády. Přistupuji k tomu tak, že co se má stát, to se stane. Když spadnete, už se s tím nedá nic udělat. Zrovna na minulém soustředění v Oberhofu jsem skončila v příkopu. Byla jsem trochu pomlácená, celá zablácená, ale život jde dál. Na lyže opět stoupnu a jedu dál.

Nikol Kučerová (vlevo) s parťačkou Dianou Cholenskou
Po olympiádě zvažovala konec kariéry. Nikol Kučerová ale dostala nový impuls

Na svém profilu na stránkách mezinárodní federace máte mezi zájmy na prvním místě sport. Nežijete tedy jenom biatlonem. Jaké další sporty ráda děláte? Nebo je to myšleno pasivně jako fanoušek?
Snažím se své mimo biatlonové aktivity dělat pestřejší. Ráda jezdím na silničním kole, to mě poslední roky hodně baví. Dříve jsem chodila hodně i plavat. Mrzí mě, že to už moc nestíhám. Další aktivity jsou různé. Podle toho, co se sestrama a s rodinou naplánujeme. Můj synovec například hraje baseball. To je častá věc, kterou podnikáme.

Takže aktivní sport. Jste ale schopná si také jen tak sednout k televizi a sledovat nějaké závody či zápasy?
Mám hodně ráda atletiku. Když je čas, ráda koukám na Diamantovou ligu, to mě baví. Na hokej než v televizi si raději zajdu přímo na stadion. Také hodně záleží na tom, kdo závodí. V zimě například sleduji, jak závodí Eva Samková nebo Ester Ledecká.

Jste při tom sledování opravdový fanoušek? Nebo jen sledujete průběh?
Nejvíc fanoušek jsem u biatlonu. I když ten sledovat mám možnost jen málokdy. U toho si občas víc nahlas zareaguji. Ale jinak jsem taková poklidnější.

Tentokrát snad už i s diváky

Kvapem se blíží start nové sezony, která má pro vás dva vrcholy. Po mistrovství světa závody doma, v Novém Městě na Moravě. Těšíte se na start před českými fanoušky?
Určitě. Já jsem toho v Novém Městě v rámci Světového poháru ještě moc neodjela. Když jsem tam jela poprvé, bylo to kvůli covidu bez diváků. To se snad ani nedá počítat. Když někdo o závodech tam mluví, vždy zmiňuje právě fanoušky. Takže doufám, že to v této sezoně už vyjde a bude to pro mě pořádná premiéra.

Vasja Bajc
Každý má šanci přijít a ukázat se, říká trenér českých skokanů na lyžích Bajc

Sezona po olympiádě bývá většinou spíše odpočinková. Jaké máte letos cíle vy osobně?
Nevím, jestli to bude odpočinková sezona, ale rozhodně bude plná změn. Hodně lidí skončilo, spousta závodníků nebo týmů změnili trenéry. Nebo, jako já, změnili vybavení. Tohle všechno může v sezoně hrát roli. Uvidíme, jak se s tím všichni vyrovnáme. Dopředu asi nikdo z nás neví, jak to bude vypadat. Těším se proto na první závody, kde se to všechno ukáže. Žádné konkrétní cíle si nedávám, nechci na sebe vyvíjet zbytečný tlak. Ráda bych navázala na to, co jsem dělala vloni.

A co aktivity mimo sport? Chystáte si něco do budoucna, nebo zatím jedete jenom biatlonovou stopu?
Tím, jak jsem dlouho studovala v kuse, dávala jsem si v poslední době takovou pauzu. Bylo celkem příjemné se věnovat jenom biatlonu a k tomu rodině, přátelům a svým koníčkům. Ne že bych se začínala přímo nudit, ale zjišťuji, že mám čas najít si něco dalšího. Takže se postupně rozkoukávám a hledám, co by mi naplnilo čas mimo biatlon. Byla bych opravdu nerada, aby mi zakrněl mozek. (smích)

Jessica Jislová
narozena: 28. 7. 1994, Jablonec nad Nisou
biatlonová reprezentantka

úspěchy: 3. místo v SP (2017 Pchjongčchang, štafeta žen), 5. místo v SP (2021 Annecy, závod s hromadným startem), 2x účastnice ZOH (Pchjnogčchang 2018, Pekingu 2022), 17. místo v hodnocení SP 2021/2022, druhá nejlepší střelkyně sezony 2021/2022