Je hlavním ledařem (icemakerem) curlingové haly na pražských Roztylech a na starosti měl i přípravu dráhy při olympijské kvalifikaci, které proběhla minulý týden v plzeňské hale na Košutce.

Příprava dráhy v Plzni trvala skoro týden, ledaři najeli do Plzně už šest dní před zahájením kvalifikace.
Na rozdíl od přípravy kvalitních ledu ve speciálních curlingových halách trvá proměna klasické ledové plochy pro hokej v co nejkvalitnější curlingovou dráhu mnohem déle.

„Nejdříve je nutné stávající led nabílit tak, aby nebyly vidět hokejové lajny včetně reklam. Pak se musí dráha ohraničit nízkými molitanovými mantinely a tím pádem můžeme nalívat vodu jen v prostoru, kde se bude hrát,“ vysvětluje Jiří Candra.

Další krokem je namalování lajn, cílových kruhů a instalace gumových odrazových bloků.

Poté se začne několikrát nalívat voda, dokud se nevytvoří rovná jednolitá plocha. Pak přichází na řadu další důležitý úkon, a to je řezání.

„To se provádí speciálním nožem o šíři metr a půl, který je upevněn na malém traktůrku, spíše fréze, za kterou chodí ledař. Pro zajímavost – nůž je extrémně ostrý. Navíc se na něj přidávají závaží, aby tlak na led byl co největší. I když už nůž není vhodný na řezání ledu, zůstává natolik ostrý, že kdybyste si na něj sáhli, přoříznete si prst na samou kost,“ upozorňuje.

Led se střídavě řeže a kropí speciální vodou až do dosažení ideálně rovného povrchu.

Vodu mají ledaři v bandasce na zádech, couvají a led kropí prostřednictvím hadice a speciální sprchové hlavice.

„Na závěr se plocha znovu kropí, tentokrát ale teplou vodou a menšími kapkami. Voda musí být dokonale upravená, musí se z ní odstranit veškeré minerály. Ty pak způsobují, že zmrazené kapky nemají dlouhou trvanlivost. Když přes ně přejede kámen, kapky se rozbijí. Voda v Plzni měla vyšší obsah minerálů a bylo nutné ji upravit pomocí filtru,“ říká Jiří Candra.

Z toho všeho vyplývá, že příprava ideální ledové ploch pro curling je pěkná alchymie. „Je to tak. Musíte hlídat spoustu věcí – teplotu vzduchu a především jeho vlhkost. Ta se samozřejmě díky divákům v hale mění a je třeba ji upravit, takže odvlhčování běží naplno,“ dává k dobru další zajímavost.

Led se upravuje i mezi jednotlivými zápasy.

„Led se postříká studenou vodu, většími kapkami, abychom dorovnali to, co hráči během utkání košťaty vymetli. Znovu se to řízne a opět přijde kropení teplou vodou od třiceti do čtyřiceti stupňů a menšími kapkami. A na závěr se led ještě jemně seřízne, vlastně jen špičky kapek a vytvoří se plošky, po kterých kameny pěkně klouzají a led vydrží v požadované kvalitě bez problémů tři hodiny hry,“ dodává Jiří Candra.