Místenku na hrách v Jižní Koreji si v kvalifikačních bojích vydobyla pražská rodačka Michaela Sejpalová. A i když oslavila teprve devatenácté narozeniny, jen na zkušenou do Pchjongjangu nejede. „Nechci být za špatnou závodnici. Chci se vejít minimálně do pětadvacetého místa,“ říká Sejpalová.

Od vašeho postupu na olympijské hry uplynul týden. Už jste se s rolí účastnice vyrovnala, nebo stále ještě slavíte?
Na oslavy zatím není čas, pokračujeme v trénincích. Euforie se mě ale samozřejmě drží i nadále, postup je splněním mého celoživotního snu. Byla bych nejraději, kdyby už hry začínaly. Moc se těším.

Klíčem ke kvalifikaci byly dobré výsledky v závodech Světového poháru. Jak náročné bylo vybojovat si místo na hrách v Jižní Koreji?
Postup byl hodně náročný. Na patnáctistovce, kterou jezdím, se kvalifikovalo nejlepších třicet šest závodnic. Od prvního závodu jsem sice mezi postupujícími figurovala, jistotu jsem však získala až po postupu do semifinále v Šanghaji. A po poslední zastávce v Soulu jsem získala definitivní potvrzení.

O startu na olympijských hrách v pouhých devatenácti letech…
Přestože ve startovním poli patřím k mladším, startují už i holky, kterým je ještě o tři roky méně. Účastnit se Světového poháru můžete už od šestnácti let. Některé závodnice se vypracují mezi nejlepší již rok po nástupu do závodního kolotoče, jiné se zvednou až po dvacítce.

V boji o místa jste předčila českou stálici Kateřinu Novotnou. Je účastnice čtyř olympiád vaším vzorem?
Nechci říkat, že jsem ji předčila. Katka se držela na postupových pozicích, ale nevyšly jí závody v Asii. Čtyři účasti se jen tak nikomu nepovedou, za to ji obdivuji. Mým vzorem jsou však spíše zahraniční závodnice jako Italka Ariana Fontana.

Jste specialistkou na jednu disciplínu, nebo jezdíte i další?
Jezdím také závody na pět set metrů a jeden kilometr. Kvalifikovat se mi na ale bohužel nepodařilo.

Klasické rychlobruslení rozhoduje zejména dynamika a vytrvalost. Čím uspějete v short tracku?
Obě tyto vlastnosti jsou důležité i u našeho sportu. Velkou roli hraje také technika a vůbec nejdůležitějším faktorem je správná taktika. Zvolit ideální okamžik k útoku může jízdu rozhodnout. Svou roli hraje také štěstí. Pokud vám jiná závodnice spadne pod nohy, nemůžete nic dělat.

Mantinely jsou na závodech polstrované, ale přesto: bolí případné pády?
Pády samozřejmě bolí, běžná jsou také nepříjemná zranění. Mezi nejčastější patří řezné rány, zlomeniny končetin nebo různá podvrtnutí. Jsem ráda, že se mi pády zatím poměrně vyhýbají.

Pokud se vás bude držet štěstí, pro jaké umístění si do Pchjongčchangu jedete?
Nechci být na hrách špatnou závodnicí, která sbírá zkušenosti, naopak se budu snažit o co nejlepší výsledek. Ráda bych se vešla minimálně do pětadvacátého místa.

Stále se jedná o menší sport. Je mezi závodnicemi velká konkurence?
Konkurence znát je. Nejen mezi jednotlivými týmy, ale i v rámci reprezentací. Na druhou stranu nás skutečně není moc, všichni se známe a jsme si blízcí.

Short tracku se věnuje také váš mladší bratr a sestra. Začínají vám šlapat na paty?
Pomalu z short tracku děláme rodinný sport. Sestra je ještě malá, ale brácha už mi na paty šlape a moc si užívá, když mě v tréninku porazí.