Na úzkých prkýnkách dokáže Palán věci, z nichž se vám zamotá hlava. Hlavně tedy z rychlosti. Jezdí jako blesk. 240 kilometrů v hodině!
„Nedívám se, kam jedu,“ řekl v rozhovoru pro Deník vystudovaný diplomat, jenž ale miluje hory a sjezdovky. Když 36letý lyžař nepřekonává limity, dělá instruktora nebo ladí lyže v malém servisu v Praze.
Mám v hlavě spoustu otázek, ale začal bych trochu klasicky. Jak jste se dostal k rychlostnímu lyžování?
Dělal jsem skikros, ale už odmala mě bavilo jezdit šusem. Povídal jsem si jednou s Radkem Čermákem, který pořád drží český rekord (243,57 km/hod). Řekl mi, ať to taky zkusím. To bylo v roce 2018. A jak to jednou zkusíte, už nejde přestat.
Pohltilo vás to?
Jsem dobrodruh. Dost lidí o nás říká, že jsme blázni a šílenci, což mě mrzí. Jsme sportovci, kteří bojují s obrovskou výzvou. Honíme rychlost.
Právě ta absolutní rychlost, podobná průměrné rychlosti formule 1, je pro laika skoro až děsivá. Hvězdy alpského lyžování se klepou při „stopadesátce“.
Samozřejmě si nemůžete vzít klasické carvingové lyže. S nimi můžete jet do osmdesáti kilometrů za hodinu. Naše lyže také nejsou úplně stabilní, ale začnou se klepat až při nejvyšších rychlostech.
Rozhovor pokračuje pod videem
Mohl by jet běžný člověk po takové sjezdovce, z níž se spouštíte vy? A pokud ano, jak rychlý by byl?
Průměrně dobrý lyžař by to dokázal. Samozřejmě by potřeboval dobré vybavení, díky kterému by se dostal možná na hranici 170 kilometrů za hodinu. A hodně záleží i na tom, kde by jel. Tady ve Vars to už není dětská hra. Nemůžete si dovolit chybu.
Už jste ji někdy udělal? Mířím k tomu, jestli jste měl vážnější zranění…
Ne. Kdysi jsem měl přetržený křížový vaz v koleni, což je taková lyžařská rýmička. Jinak nic, nepočítáte-li lišeje.
Prosím?
Myslím tím modřiny. Pokud spadnete, kloužete po sněhu. Potluče vás to. Zažil jsem to v Andoře, kdy jsem sebou třísknul na led ve 160 kilometrech. Jezdil jsem dál, jen z auta se mi vystupovalo hůř. Podobně je na tom většina lidí tady.
Z videí pádů, které jsem viděl, trošku mrazí. Jste nějak vypolstrovaní?
Hlavní je chránič páteře, k tomu helma, která se skládá ze dvou částí. A potom bychom měli nosit nehořlavé spodní prádlo, ale to si navléká málokdo. Je to široké, brzdilo by nás to.
close
info
Zdroj: Radovan Šubín
zoom_in
Radim Palán, český reprezentant v rychlostním lyžování
Rozhodčí jsou shovívaví?
V naší disciplíně je bezpečnost na prvním místě. Rozhodčí sledují závodníky a jakmile je někdo nejistý, vyřadí ho. Po tréninku také dochází ke kontrole vybavení. Řeší se i košíček u hůlek, helma musí projít obručí. Ale nejzásadnější jsou rozměry ploutví, tím mám na mysli prodloužení za lýtky, které nám dává tu rychlost.
Můžou vám pomoci kila navíc?
Gravitace je kamarádka, ale kila jsou znát a pomáhají jen do určité rychlosti.
Kousíček od bedny
Radim Palán zahájil mistrovství světa ve francouzském areálu Vars z českých závodníků nejlépe. V sobotu skončil čtvrtý, což ho potěšilo. „Ale o umístění tolik nejde, žene nás touha po větší rychlosti. Bohužel se jelo jen jedno kolo,“ zmínil 36letý lyžař.
Co je tedy klíčem k nejlepšímu výkonu?
Hlavní je mít vyladěnou aerodynamiku na váhu, mít dobrý postoj, využít svých předností. Kupříkladu známý italský lyžař těží z toho, že ačkoliv je obr, holeně má jako žiletky. Já se zase schovám, nedívám se, kam jedu. Stačí mi vidět špičky lyží.
Díval jsem se na místa závodů, kde lyžujete. Opakují se. Co mě překvapilo, nejezdí se v Rakousku. Jak to?
To je dobrá otázka. Kdysi dávno Rakušané závody pořádali, ale jejich trať nebyla rychlá. Zrovna nedávno jsem se bavil s rakouským kolegou a on mi to vysvětloval: „U nás nikoho nezajímá, že vyvinete rychlost 150 kilometrů v hodině. Na to jsme zvyklí a umí to leckdo.“
Zeptám se i na Česko. Dá se u nás trénovat rychlost?
Pozici můžete trénovat skoro všude, ale na trénink to není. Možná ráno, ale… Není to jako v Andoře, kde vám zavřou sjezdovku.
A je tady někde tak prudký svah, jenž by vás nakopl k dvoustovce?
Slyšel jsem, že na Bouřňáku se jezdily malé závody do roku 2009. Napadá mě Stoh, ale nezkoušel bych to. Největší problém totiž nastane ve chvíli, kdy máte brzdit. Možná kdyby tam udělali lávku (úsměv). A pak vím, že Radek Čermák jel 170 kilometrů za hodinu v Harrachově, ale brzdil v lesíku. Dvoustovka by se dala udělat v Tatrách, na Skalnatém plese, ale tam se zas na konci musíte trefit do metr a půl široké stopy.
Předpokládám, že rychlostní lyžování je drahá zábava. Dá se tím živit?
U nás vůbec. My jsme hobíci, ale vím, že Francouz Simon Billy má podporu svazu, dobře se prodal. Má dokonce vlastní hrníčky i trička.
Co je nejdražší?
Hlavně vybavení. Lyže si koupíte za 800 eur (zhruba 19 tisíc korun), ale potom do nich investujete čas, vosky. Třeba svoje nejlepší lyže bych teď ocenil minimálně na tři tisíce eur. Jakmile se o ně staráte, je to vaše srdcovka. A teď si vezměte, že mám na den tři páry lyží.
close
info
Zdroj: Radovan Šubín
zoom_in
Radim Palán, český reprezentant v rychlostním lyžování
Na rozdíl od klasických lyžařů máte i další vychytávky, že?
Kombinéza vyjde na tisíc eur, helma taky. Lyžáky také musíte upravit. Žádná legrace. To už pak to cestování na závody je za pakatel. A výhoda je, že organizátoři a místní nás obvykle vítají s otevřenou náručí. Startovné je zdarma, připraví nám tady dobroty.
Jak trénujete v létě?
Základem je posilovna. Potřebujete silné břišní svaly. Já mám rád cyklistiku, raketové sporty. A co je možná trošku nezvyk, zařadil jsem hodně jógy, která mi pomáhá v protažení. A vrchol přichází ve větrném tunelu. Jenže tam vyjde trénink na 50 tisíc korun.
Můžou vás vidět fanoušci v televizi?
Rychlostní lyžování řeší, jak naše jízdy zviditelnit. Vím, že Švédové streamují závody přes YouTube. Ale v televizi, a ještě jen málokde, je pouze sestřih. Těžko říct, zda ten zážitek lze zprostředkovat. I ten samotný zvuk nevynikne…
A nepomohla by snaha dostat vaši disciplínu na olympijské hry?
Už jednou tam speedskiing byl. V roce 1992 v Albertville jako ukázkový sport. A co jsem slyšel, u fanoušků to tehdy hodně zabodovalo. Možná se něčeho podobného dočkáme v Turíně v roce 2026, Italové se o to pokoušejí.
