Když se ohlédneme za letošní sezonou, jaké dojmy ve vás převažují?

Byla to sezona velice těžká, hlavně psychicky. Jsem velmi ráda, že v nejdůležitější okamžik zimy se moje zdraví dalo do kupy a mohla jsem vybojovat olympijskou medaili. Tudíž i celá sezona je pro mě úspěšná.

I přesto, že jste neobhájila prvenství ve Světovém poháru?

Bohužel, letos mi obhajoba asi nebyla přána. O mých zdravotních problémech jste psali po celý rok, to nemusíme rozebírat. A pro mě je neuvěřitelné, že kdybych nastoupila ve finále svěťáku v Minsku, bojovala bych o obhajobu. Pro mě samotnou je to překvapení. I kdybych přímo neobhájila prvenství, mohla jsem alespoň být mezi medailistkami. Nakonec je to sice až čtvrté místo, ale samotnou mě i tento výsledek překvapuje a dává mi síly do dalších sezon.

Proč jste na poslední chvíli v Minsku odřekla účast?

Nezlobte se, pro mě je to moc čerstvé. Nechci se k tomu vyjadřovat. (Trenér Petr Novák vysvětluje: „Martině něco prasklo v koleni při rozcvičování a po všech těch letošních svízelích jsme nechtěli už nic riskovat. Martina byla v úterý u doktora, kde jí diagnostikovali natržený úpon.“) 

Byla to pro vás letos nejtěžší sezona kariéry?

Určitě ano. Ale nechtěla bych mluvit jen o sobě. Musím říct, že jsem se kolikrát divila, že to se mnou vydržel tým. Bývala jsem často dost nepříjemná. Ne, že bych jim dávala přímo za vinu své problémy. Rozhodně jsem jim však dávala vědět, že se mi nedaří a nejsem vůbec v pohodě. Za to bych se jim chtěla ještě dodatečně omluvit.

Nechtěla jste sezonu předčasně ukončit?

Jakoukoliv jinou sezonu bych ukončila dřív. Nebo bych třeba nejela například začátek Světového poháru a jela až na konci sezony mistrovství světa. Takhle jsem asi možná až moc riskovala, ale protože byla olym- piáda, podstupovala jsem to martyrium stále dál a nenapadlo mě sezonu nedojet. 

Co plánujete dál? Máte ještě vůbec motivaci pokračovat?

Největší motivací jsou pro mě lidé, které mám okolo sebe. Ráda bych proto závodila v dalším čtyřletém cyklu s tím stále větším týmem mladých závodníků, který se okolo nás rodí. Moc mě baví pomáhat mým nástupcům ke startu jejich kariéry ve velkém sportu.

Uvažujete o tom, že se z role jakéhosi mentora posunete přímo do trenérské pozice?

Jak jsem říkala, mě ohromně baví někomu poradit jako starší kolega. Samozřejmě se tak děje i po konzultacích s Petrem, abych jim neřekla něco špatného. Ale jinak o tom zatím moc neuvažuji, od jedenácti let jezdím po světě, bydlím po hotelích… Je to opravdu hodně náročné.

 

A co vaše nejbližší plány? Už víte, kam pojedete na dovolenou, nebo jaký máte program na léto?

Nejdříve se musím pořádně vyléčit. Čeká mě toho hodně, ani přesně nevím, v jakém pořadí. Nemám proto ani naplánovanou dovolenou či letní sezonu. Všechno podřídím léčbě.