Kliknutím zvětšíte„V téhle sezoně mi to zatím jde, tak snad to vydrží,“ povídala věčně usměvavá závodnice, která nedávno spolu se skikrosařem Tomášem Krausem natočila sérii dokumentů Alpami nejen za sněhem. První díl měl včera premiéru v ČT. A Samková se při natáčení například naučila otužovat v ledové vodě.
Vážně vás otužování tak chytilo?
Doporučuju to všem. Třeba Vltava v Braníku teď bude mít dva stupně, což ještě jde. Já jsem pořád začátečník, takže tam vydržím tak dvě a půl minuty. Poprvé jsem to trochu rozdýchávala, ale teď už je to v pohodě. Začali jsme s tím při natáčení v horách, kde je to pro mě jednodušší. Všude okolo máte krásné hory, do toho čirá voda. Nic proti Vltavě v Praze, ale lézt do ní je bohužel něco jiného.
Naposledy jste závodila před Vánocemi, mistrovství světa je přitom až v únoru. Nevadí vám tak dlouhá pauza?
My jsme na to poměrně zvyklí, navíc před MS budu týden jezdit v Coloradu. Člověku většinou stačí jeden dva dny na sněhu, aby si zvykl. Teď ještě pojedu do Krkonoš, kde napadlo a na chvíli do Rakouska. Pak už poletíme na přípravu do Colorada. V Evropě bohužel nemáme moc kde jezdit.
Ve USA jsou tedy pro snowboardcross lepší podmínky?
Nevím, jestli to takhle úplně je, spíš se mi zdá, že snowboarding je teď celkově trochu v útlumu. Přece jen jezdit na lyžích je jednodušší. Ale je fakt, že místa jako Colorado jsou vyhlášená svými snowboardovými areály. Na druhou stranu třeba ve Washingtonu D.C. podle mě snowboardu moc neholdují.
Na MS jste zatím nikdy nezískala medaili. Budete tak letos dělat něco jinak?
To ani nevím, soustředit se budu furt stejně. To, že mi to dřív nevyšlo, podle mě nebyla žádná chyba. Na mém prvním mistrovství světa jsem byla pátá, což bylo spíš překvapení. Pak byla dvě sedmá místa: v roce 2013 jsem pořád byla spíš nováček, o dva roky později po Soči se mi zase vůbec nechtělo jezdit. A Španělsko předloni? Poměrně hodně se mi tam zranila kamarádka, sníh byl dost zvláštní a já tam měla takový kiks, když jsem vyjela z trati. Ale teď se cítím dobře, na závodech mi to šlo a v Americe mi to navíc většinou sedí. Uvidíme, jak složitá bude trať.
Jaké trati dáváte přednost?
Já bych se nebránila složitější trati, aby se tam ukázaly rozdíly mezi závodnicemi. Třeba na posledním svěťáku byla trať celkem jednoduchá a nedalo se tam pořádně ujet. Není to tak náročné, neoddělí se zrno od plev.
Změnila jste něco v přípravě vzhledem k tomu, že se koná světový šampionát?
Začala jsem jezdit víc na kole, zkouším hlavně sjezdy, i když mi to moc nejde. Možná mi to trochu pomohlo se stabilitou na snowboardu, protože je to trochu podobné. Ale jinak jsem moc nemyslela na to, že je v téhle sezoně mistrovství světa. Příprava probíhala jako normálně, protože jsem nemusela na operaci s ramenem.
Rameno vás trápí dlouhodobě, poměrně často vám vypadává. Je to už lepší?
Já říkám, že moje ramena budou dobrá, až přestanu závodit. Mám je teď zatejpovaná a zabandážovaná, ruce nemůžu zvednout výš než nad ramena. Já mám hodně mělké ramenní jamky a částečně zploštělou hlavici, takže když tam dojde ke tření, tak to má tendenci vypadávat. V rodině to máme všichni, ale já asi nejvíc. Musím poděkovat rodičům. (smích)
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
