„Nenacházím slova. Předvedli jsme to nejlepší, co jsme mohli. Nikdy by nás nenapadlo, že můžeme zajet tak dobře,“ neskrývala Dušková po volné jízdě slzičky štěstí. Její parťák emoce sice neprojevil, i on ale přiznal: „Přál bych každému sportovci, aby něco podobného zažil.“

Čtrnácté místo bylo věru senzační.

TROCHA SLÁVY

Po návratu do republiky byla dvojice na roztrhání. Ihned po příjezdu zamířila do Ostravy na Olympijský festival, kde se dočkala vřelého přijetí. „Poprvé v životě jsme byli na akci, kde všichni věděli, kdo jsme. A fandili nám. Třeba, když jsme zkoušeli curling,“ směje se Bidař.

„Proběhla autogramiáda. Mysleli jsme si, že budeme sedět sami za stolem, a pak jsme se podepisovali a podepisovali,“ culí se Dušková.

Žádné nabídky k sňatku sice neobdržela. „Ty ne. Snad každý se ale zajímal o mé koleno.“

KONEČNĚ TRÉNINK

Zvýšená popularita s sebou přinesla i řadu povinností. „Jsem introvert, rozhovory moc nemusím,“ přiznává Bidař a rychle dodá: „Neberte to zle. Zájmu si vážíme.“

Ve stejném duchu hovoří Dušková. „Pokud o vás nevědí fanoušci, jako byste nebyli. Občas si články čteme a docela se u nich bavíme.“

Nejlépe se oba cítí na ledě. „Koleno drží. Tréninky proběhly bez problémů,“ těší krasobruslařku.

„Pilovali jsme všechny naše programy. Každý den tři hodiny,“ vysvětlí Bidař. A jako správný chlap vytyčí cíle pro mistrovství světa: „Chceme skončit stejně jako na olympiádě.“

„Souhlasím s Martinem,“ nebojí se další výzvy Dušková.