Pohled do historie: Nudící se dcery a udatný agent 007

Nejrůznější kratochvíle na sněhu a ledu jsou staré skoro jako samo lidstvo, ale snowboarding jako takový je poměrně mladým sportem. Za počátek bývá často označován rok 1917, kdy Vern Wicklund, tehdy třináctiletý kluk z Minnesoty, s kamarády zkoušel jezdit vestoje na invenčně modifikovaných bobech (říkali tomu „bunker“ a Wicklund si ho nechal o 22 let později patentovat).

Historie, zajímavosti, rady a tipy. To všechno najdete v pěti dílech speciálního zimního seriálu Deníku.

1. BRUSLENÍ

2. SJEZDOVÁNÍ

3. BĚŽKOVÁNÍ

4. HOKEJ

5. SNOWBOARDING

Jízda na bunkeru se dnešnímu snowboardu moc nepodobala. Hranaté prkno mělo vepředu lanko, pomocí kterého odvážní průkopníci kontrolovali směr jízdy, zatímco druhou rukou drželi lyžařskou hůlku, jež jim vzadu sloužila jako jakési kormidlo. Vynález se neuchytil, vyrobeno prý bylo sotva pět kusů.

Za pravého otce snowboardu je tak považován muž jménem Sherman Poppen. Žil v 60. letech v Michiganu a když nasněžilo, nebylo co dělat a jeho dcery se doma nudily. Poppen tak přišel na nápad, který mu zajistil čestné místo v dějinách zimních sportů. Ze starých vodních lyží vyrobil „snurfer“ (názvem evokující surfování na sněhu) a jeho výrobek brzy zaujal další lidi a začal se prodávat.

Eva Adamczyková se po taneční pauze vrací ke snowboardcrossu
Adamczyková tančila s mužem i na silvestra. Už se těší na prkno a zimu

Původní design byl v 70. letech výrazně inovován Jakem Burtonem Carpenterem a průkopníkem skateboardingu Tomem Simsem. Ti přidali vázání a další moderní prvky a založili si své firmy na výrobu prken. Snowboard byl na světě a brzy si získával čím dál větší popularitu.

Částečně k tomu přispěl i James Bond. Film Vyhlídka na vraždu z roku 1985 (slavného agenta v ní naposledy hrál Roger Moore) obsahuje scénu, v níž sovětští zlosynové na lyžích pronásledují Bonda, jenž jim ujíždí na improvizovaném snowboardu z trosek sněžného skútru. Mimochodem: mužem, který při filmování odjezdil záběry na skutečném snowboardu, byl výše zmíněný Sims.

Snowboarding se stal rychle oblíbenou zábavou nejen v zámoří, ale také na evropských svazích a dokonce i za železnou oponou (ano, v 80. letech se vyráběly i sovětské snowboardy). Mezinárodní lyžařská federace uznala snowboarding jako oficiální disciplínu v roce 1994, o čtyři roky později v Naganu pak mladý sport prožil svou olympijskou premiéru.

Eva Adamczyková
Eva Adamczyková: Vdaná jsem snad jen já. Soupeřky neví, jak mé jméno vyslovovat

O bohémských kořenech ježdění na prknech svědčí i to, že první olympijský vítěz Ross Rebagliati z Kanady měl na hrách pozitivní test na marihuanu. MOV mu hned odebral zlatou medaili, aby ji po úspěšném odvolání o pár dní později zase vrátil. Rebagliati se stal hvězdou a rozjel úspěšné podnikání s konopnými produkty.

Cena snowboardu

3000 – 35 000 Kč

Tip od expertů: Nekupujte si snowboard jen podle jeho designu. Pro začátečníky se hodí měkké a stabilní prkno bez vykrojení. Není od věci si prohlédnout nabídku bazarů, to se hodí i při shánění bot.

Jelínek: Boom pominul, lyžování je snazší

Možná to někoho překvapí, ale snowboardy se objevovaly v Československu už před rokem 1989. Zkazky tvrdí, že se prkno zalíbilo několika komunistickým pohlavárům, a proto neměli se „západní“ novinkou takový problém.

Od dětství se pro snowboarding nadchl také Marek Jelínek, trenér české reprezentace ve snowboardcrossu a muž, který přivedl k medailím Evu Adamczykovou. „Jako kluk jsem se závistí koukal na lidi, co jezdili na prknech. Pak jsem měl štěstí, že jsem dostal od tatínka tvrdé slalomové prkno. Zamiloval jsem do snowboardingu a deset let jsem na nic jiného nevlezl - tedy kromě hodin na fakultě, kde jsem musel lyžovat,“ vzpomíná kouč Czech SBX teamu. 

Podívejte se, jak Eva Adamczyková vyhrála loňské mistrovství světa:

Zdroj: Youtube

Všechno podle něj vzniklo tak, že skejťáci chtěli sportovat i na sněhu. Bylo to skalní období, kdy si člověk něco vyrobil a pak na to skočil. Jezdit na tom se ale prý moc nedalo. Jelínek zažil pozdější dobu, kdy nikdo pořádně nevěděl, jak se má správně jezdit. Velký boom nastal, když se začaly pořádat závody. 

„Startoval jsem v prvním závodě ve snowboardcrossu, jemuž se tenkrát říkalo boardercross. Celá komunita, což bylo asi sto lidí, se na to moc těšila, protože naším snem bylo jezdit mimo sjezdovku, projíždět lesem mezi stromy a skákat. Sice jsem nebyl úspěšný, ale bylo skvělý. Tenkrát v tom byl nejlepší Michal Novotný a dokonce začal jezdit světové poháry. Tam už tak dobrý pochopitelně nebyl,“ vypráví Jelínek. 

Eva Adamczyková
Adamczyková: Smrt maminky? Byl to velký boj. U zranění jsem věděla, že je zle

Za čas s ním vyrazil na jeden podnik SP. „Jen podívat, ale přitom jsem zjistil, že celá špička jezdí špatně. Byly to ještě pozůstatky doby, kdy se jednalo o anarchistický sport. Šlo o lidi, kteří moc nesportují a netrénují a trénují je lidé s podobnými názory,“ pokračuje kouč. 

Snowparky

Skokánky, vlnky, raily a výjimečně i U-rampa. Snowboardisté si kromě sjezdovek rádi užívají adrenalin na nejrůznějších překážkách. Takový areál bývá v každém větším středisku. Pro náročné lze doporučit cestu do Alp, kde je nejlépe hodnocen snowpark v Silvretta Areně (Ischgl/​Samnaun).

Řekl Michalovi, že když to začnou spolu dělat trochu jinak, může se - jelikož je pohybově velice nadaný - dostat do světové špičky. Plácli si a po dvou letech tréninku vyhrál svěťák. A to se od té doby žádnému českému snowboardistovi nepovedlo. 

„Tenkrát se s prkny na některé sjezdovky nesmělo. Až později došlo ke změně názoru, že snowboarďáci na nich nepřekážejí a postupně se na horách stali nedílnou součástí zimního sportu. Boom už ale pominul, jelikož jezdit na lyžích je mnohem snazší. Není to pro každého, když vás se svázanýma nohama pustí z kopce. Je to mnohem složitější než mít lyže a k tomu dvě hůlky,“ líčí Jelínek.  

Zlatá Ester Ledecká jezdí v helmě z dílny prachatického designera Petra Šimáka.
Výbava pro královnu. Výroba helmy pro Ester Ledeckou trvá patnáct hodin

Širší sportovní veřejnost začala vnímat snowboarding až před olympiádou v Soči, kde se objevily tři dívky - Eva Samková (snowboardcross), Ester Ledecká (alpský snowboarding) a Šárka Pančochová (freestyle snowboarding). Přičemž prvně jmenovaná získala v Rusku zlato a druhá na dalších ZOH v Pchjongčchangu a Pekingu dvě prvenství.  

„Ona to je v podstatě náhoda. Ester šla úplně mimo systém, Šárka byla taky šikovná a měla štěstí na lidi kolem a Evku jsme si postupně vychovali. Tím chci říct, že pomoc oficiálních struktur nebyla skoro žádná. Medaile ze Soči byla pro Česko zdaleka nejlevnější,“ podotýká. 

Snowboarding je tedy sportem pro silné nátury a individuality. „Není přirozené jezdit bokem. Člověk se opírá třeba jen o půl centimetru a pády bolí. Ale na prkně dá se jezdit bezpečně. Máme chrániče a helmy. Je to však náročné,“ dodává.