„Byl to docela náročné, popravdě bych raději jezdila někde na kopci, ale vím, že takové akce jsou strašně důležité. Plně to chápu, patří to k mé práci,“ říkala dvaadvacetiletá hvězda zimních sportů, která na zimní olympiádě v Pchjongčchangu získala zlaté medaile v lyžařském super-G a ve snowboardovém paralelním obřím slalomu.

Od olympijských triumfů uběhl už měsíc, změnilo se něco pro vás něco?
Ani ne. Pořád jezdím z kopce dolů. Akorát je o mě větší zájem. A je fajn, že se na mě dívá víc lidí.

Kvůli zranění zad jste nemohla závodit na vyvrcholení snowboardového SP, jaké bylo dívat se? 
Trochu divný. Čekala jsem v cíli, až holky dojedou… Nicméně z křišťálového glóbusu mám ohromnou radost. Zranění se lepší, byla jsem u profesora Koláře, za týden bych měla jezdit.

Jaké momenty ze sezony vám zůstanou v paměti?
Byla jich celá řada… Olympiáda se omílá pořád dokola, ale vážím si i dalších úspěchů. Třeba toho, že jsem se dostala na finále sjezdařského Světového poháru v Aare. 

Nenakládáte si toho až moc? Prý chcete do svého sportovního spektra přidat i lyžařský slalom.
Až budu zdravá, začnu se na něj připravovat. Taky proto, že za rok uspořádá Špindlerův Mlýn Světový pohár. Měla bych tam jet slalom nebo obří slalom. To je o důvod víc, abych se tam kvalifikovala a lidé mi mohli fandit. Ani nevím, kdy jsem doma naposledy závodila. 

V pátek máte narozeniny, na co se těšíte?
Babička vždycky něco dobrého uvaří. Bude to klasika s dortem, ale třiadvacet svíček určitě sfoukávat nebudu (směje se).

Videozdravice pro Ester Ledeckou od Bryana Adamse: