Na medaili ve finském středisku vůbec nemyslel, ale po závodu na 15 kilometrů volně přesto slavil. „Rozhodly výborné lyže od servisu a možná i styl tratě nahoru a dolů. Po fyzické i psychické stránce jsem se cítil perfektně. Měl jsem naprosto čistou hlavu,“ pochva-loval si člen Dukly Liberec.

Vzorem byla sestra

Ani třicítka s hromadným startem se pro něj nevyvíjela špatně. Když se ale v posledním kole začalo závodit, podklouzl v kopci, píchl si holí do lyže a upadl. „Při zdvihání mi někdo zlomil hůlku. Výměnou jsem ztratil kontakt s nejlepšími a už nebyla šance dohnat čelo,“ okomentoval i tak solidní jedenácté místo.

Michal Novák pochází z Karlových Varů a vyrostl v oddílu s bohatou lyžařskou tradicí. „Klub spolupracuje s lyžaři z Oberwiesenthalu na německé straně Krušných hor. Jezdíme trénovat na lyžařské tratě ve Fichtelbergu. Celou zimu tam jsou výborné podmínky.“

Na lyžování se dal po vzoru o tři roky starší sestry. „Motivovalo mě, když jsem viděl, jak Petra vozí medaile. Bavilo mě ji sledovat a fandit. Díky ní jsem se dal na lyžování,“ zavzpomínal.

„Je fajn, že jsme oba v reprezentaci. Loni jsme byli i na olympiádě v Pchjong-čchangu. S tím jsme před lety pochopitelně nepočítali. Největší radost z toho mají rodiče, kteří nás k lyžím přivedli,“ poděkoval.

Při startech ve Světovém poháru se utkává s takřka neporazitelnými Nory a Rusy. Prohry ho přesto nedeprimují.

„Jsou na úplně jiné úrovni, ale naší výhodou je mládí. Ještě je čas, abychom mohli myslet na vyrovnávání se světovou špičkou. Jsem přesvědčený, že za pár let budeme konkurenceschopní,“ nepochybuje závodník, který tak rád překvapuje.

Obětoval kybernetiku

Třeba tím, že úspěchu ve sportu obětoval vysokoškolské studium. To není právě obvyklé. Mnohem častěji dá student po maturitě sportu vale.

Michal Novák do minulého léta působil na ČVUT. Dva roky chodil na kybernetiku a robotiku, ale pak se rozhodl odejít.

„Dělat tuhle školu dohromady s lyžováním nešlo. Studium je náročné, hlavně časově. Je nutné trávit spoustu hodin u počítače, a když jsem cestoval na závody do zahraničí, tak jsem to nezvládal,“ vysvětloval.

Rozhodl se soustředit na lyžování a v kybernetice pokračuje jako samouk. „Když mám čas, tak se učím. Nevím, jestli se na školu někdy vrátím. Zatím chci ale dělat sport na světové úrovni.“

Přechod na jednodušší školu zavrhl. „Asi to je moje chyba, že jsem tak ambiciózní. Kybernetika mě fakt baví a zajímá a lehčí škola mě neláká. Ani vnitřně bych nebyl spokojený, kdybych se vydal snadnější cestou,“ dodal.