Když dorazíte na letiště v Soulu a začnete se rozhlížet, jak se dostat do Pchjongčchangu, nečeká vás nic snadného – cesta autobusem do horského střediska trvá asi tři hodiny. Změnit to má rychlovlak, jehož trať se zatím staví. Hotovo má být v prosinci, takže až se začnou sjíždět sportovci na XXIII. zimní olympijské hry, pohodlné vozy je dopraví na místo pekelně rychle. A co je bude čekat v dějišti her, které startují přesně za rok?

Čtěte také: Další pohádka pro Sáblíkovou? Brzděte, ještě přece nejsem legenda, říká

„Kdybych to měl hodnotit v globálu, tak se mi to líbí víc než při jiných akcích, které jsem měl možnost vidět rok dopředu," pochvaloval si sportovní ředitel Českého olympijského výboru Martin Doktor, který byl v Pchjongčchangu omrknout aktuální stav sportovišť. A pilní Korejci ho nezklamali. „Je výhoda, že už tam probíhají závody a ostré testy. Někde je ještě třeba něco dodělat, jindy už ale jen vymést pavučiny," řekl Doktor pro ČTK.

Zimní hry se budou konat na dvou místech, podobně jako před třemi lety v Soči – v pobřežním městě Kangnungu se budou činit hokejisté, rychlobruslaři či krasobruslaři, v horském Pchjongčchangu se odehrají venkovní disciplíny včetně lyžování a biatlonu. Drtivá většina sportovišť je už hotová a otestovaná.

Skromnější než Soči

Oproti Soči docela rozdíl… „Tam nám několikrát ukázali jen plány, jak to bude," zavzpomínal Doktor na předchozí zimní hry. Rusové v okolí Soči furiantsky prostavěli (a někdy vysloveně prošustrovali) neuvěřitelné peníze. Olympiáda je vyšla na víc než 50 miliard dolarů. V tomhle směru Korejci své předchůdce nenásledují. Problematický trend při pořádání velkých sportovních akcí – „hlavně ať je to co největší a nejdražší" – chtějí nahradit uměřeností. Ostatně je to nejmenší dějiště zimních her od Lillehammeru v roce 1994.

Nepřehlédněte: Puskarčíková věří, že oblíbený první úsek zvládne i v mixu

Také se jedná teprve o třetí zimní olympiádu v Asii a první mimo Japonsko. „Zimní sporty byly zatím spíš pro Evropany a Američany. Mezi mladými lidmi v Koreji nebo v Číně nejsou tak populární, a to chceme změnit," říká Lee Hee-beom, šéf organizačního výboru her v Pchjongčchangu.

Ten věří, že průběh sportovního svátku nebude ovlivněn politickou krizí v zemi (nedávno byla kvůli korupčnímu skandálu sesazena korejská prezidentka, podobně jako brazilská prezidentka před hrami v Riu). „Může dojít k politickým změnám, brzy budou prezidentské volby. Ale není důvod, proč by to mělo ovlivnit olympiádu," uvedl Lee.

Doping a NHL

Víc se řeší dva ožehavé problémy. Za prvé? Doping. V uplynulých měsících se potvrdilo, že Rusové v Soči podváděli opravdu masivně a za pomoci státních orgánů a bezpečnostních složek (pro srovnání – zatímco v Soči Rusko jasně vyhrálo pořadí zemí s 33 medailemi, o čtyři roky dříve ve Vancouveru skončilo jedenácté s 15 medailemi). V tuhle chvíli je předčasné odhadovat, k jakým výsledkům povede další vyšetřování a jak se k celé kauze nakonec postaví Mezinárodní olympijský výbor. Loňských letních her v Riu se nesměli zúčastnit ruští atleti, MOV se ale zřejmě bude snažit dalším hromadným distancům spíše vyhnout.

Přečtěte si: Krejčí s Pastrňákem doufají, že NHL povolí start na olympiádě

A druhá neznámá? Budoucnost hokejového turnaje. Za účasti hvězd z NHL se z klání pod pěti kruhy stala exkluzivní akce a výkladní skříň celých her. Pánové z MOV by o tohle zlaté tele neradi přišli, ale zároveň se jim už nechce platit nemalé náklady na pojištění hráčů, na cestovné apod. Což nejde pod vousy majitelům klubů NHL, kteří se jako správní kapitalisté ptají: „Proč na tom zrovna my máme tratit?" Cukali se už před Soči, teď je ale situace mnohem vážnější.

„Věřím, že se najde řešení," prohlásil šéf MOV Thomas Bach, když se před pár dny v New Yorku setkal s komisionářem NHL Garym Bettmanem. Prý to byla jen zdvořilostní návštěva, ale NHL není tou stranou, kterou tlačí čas. Většina klubových majitelů si myslí, že se bez olympiády kdesi v Koreji snadno obejde. Podaří se změnit jejich názor?