Abychom byli přesní, tak řešení, jak vymýtit fenomén „stop and go vln“ v dopravě, pochopitelně existuje. Není však v praxi aplikovatelné, protože prostě nepřemluvíte všechny řidiče (a ani jejich asistenční systémy) k tomu, aby jeli zcela plynule a dodržovali odstup.

Dostáváme se k tomu, jak vlastně taková „stop and go vlna“, nebo prostě jen kolona bez zjevné příčiny a bez omezení propustnosti na silnici, vlastně vzniká. Dosáhne-li provoz určité hustoty, a jedou-li za sebou auta bez dostatečného odstupu, začne se projevovat tzv. řetězová nestabilita, kterou ve svém výzkumu popsali i vědci z ČVUT. Pokud jedno auto nárazově zrychlí, řidič za ním podvědomě zrychlí taky, ale přidá ještě na vyšší rychlost, čímž odstup dále zkrátí. Totéž se pochopitelně děje při zpomalení – jedno auto zpomalí, druhé zpomalí ještě o něco více, a navíc musí zpomalit prudčeji, protože nemá dostatek odstupu a svou roli sehraje reakční doba řidiče. Auto za ním pak zpomalí ještě více a ještě prudčeji, a celou jedoucí kolonou tak projede zpomalovací „vlna“. A pokud je řada aut dostatečně dlouhá, několikáté auto zabrzdí až do zastavení.

Co přesně se v takovou chvíli děje, perfektně ilustruje starší, ale pořád aktuální video od japonské Matematické společnosti dopravních toků. V něm je vidět, jak jedno auto svým náhlým, ale nijak prudkým zpomalením odstartovalo řetězovou reakci, která postupně vedla až k zastavení vozů a vzniku kolony. Protože auta jela v kruhu, a simulovala tak konstantní provoz, začne se řadou aut posouvat právě „stop and go vlna“, která v silném provozu už nezmizí.

Zdroj: Youtube

Pro konkrétní případy z dopravy, kdy nastane přesně stejný fenomén, nemusí nikdo z nás chodit ani jezdit daleko. Nejčastější je tento jev vidět na městských obchvatech, okruzích a dálnicích, typicky v exponované časy s hustým provozem. Zde ke vzniku stop and go vln zde přispívá taky časté přejíždění z pruhu do pruhu, které nutí řidiče zpomalovat a vlny tak začínat.

Často tak nastávají situace, kdy zastavíme v koloně, následně se rozjedeme, a celí šťastní začneme akcelerovat s vidinou toho, že jsme z kolony venku. Jenže ouvej – za pár stovek metrů stojíme znovu, a právě jsme si vyzkoušeli řetězovou nestabilitu v praxi. Zrychlili jsme více než auto před námi, a pak zase více zpomalili, čímž jsme dál posunuli další stop and go vlnu.

Mimochodem výše zmíněný výzkum vědců z ČVUT se týkal adaptivních tempomatů a pokusů, zda alespoň autonomní systém udržování odstupu od vozu před námi, nezvládne řetězovou nestabilitu eliminovat. Vědci ovšem zjistili, že dokonce i adaptivní tempomat má v provozu stejné tendence – tedy že více zrychluje, ale i více zpomaluje, a reaguje tedy v principu podobně jako lidský řidič.

Nejvíce dovezených ojetin do ČR je značky Škoda a průměrný věk dovezené Škody je 9,9 roku. Před deseti lety byla v nabídce ještě stále druhá generace oblíbené Fabie
Vozový park v ČR nadále stárne. Proč se to děje a je to vůbec problém?

V současné době tedy neexistuje spolehlivé řešení, jak v hustém provozu eliminovat řetězovou nestabilitu, a zamezit tak vzniku stop and go vln. Existuje tedy alespoň způsob, jak tento fenomén omezit? Ano – stačí dodržovat dostatečný odstup.

O bezpečném odstupu se už namluvilo a napsalo mnoho. Stále dokola se opakují poučky s reakčními dobami řidiče i auta, se zdviženými prsty se recituje kolik metrů, přepočítaných na přechody pro chodce, ujede auto v dané rychlosti za daný čas. Už méně se ale opakuje, že i když zrovna nedojde k žádné nehodě, je nedodržování dostatečného odstupu mezi jedoucími auty prohřeškem hlavně proti plynulosti dopravy.

Princip je jednoduchý – nemusíme zpomalovat tolik a tak prudce, pokud budeme mít dostatek manévrovacího prostoru. Nechat si dostatečný prostor se učí i řidiči limuzín, kteří tak hlavně zamezují prudkému brždění a diskomfortu posádky. V běžném životě nejde ani tak o komfort, jako o bezpečnost a plynulost. Větší prostor mezi auty znamená méně reakcí na změny rychlosti, plynulejší jízdu a tím pádem menší řetězovou nestabilitu dopravy. Fenomén „fantomových kolon“ sice nevyřešíte úplně, ale uvidíte, že když si v hustém provozu necháte více odstupu, abyste mohli za autem před sebou více „pružit“, pojedete přece jenom o něco plynuleji.