Stav zvěře v lesích je potřeba snížit tak, aby krajina včetně lesů byla zdravější a odolnější. Jedině tak se podaří zachovat lesy budoucím generacím. V sídle Krajského úřadu v Liberci se na tom shodli odborníci, kteří se zúčastnili diskuse u kulatého stolu.

Liberecký kraj podle radního Václava Žídka tuto problematiku intenzivně řeší kromě lesníků i se zemědělci či ochránci přírody.

„Jako úřad jsme připomínkovali změny souvisejících zákonů, pokud k tomu byl důvod. Jen k novele Mysliveckého zákona zaslal kraj 24 připomínek, z toho tři byly akceptovány,“ řekl Václav Žídek s tím, že Liberecký kraj se chce zabývat ochranou a stavem lesů stejně jako jejich připraveností na klimatickou změnu.

Činnost myslivců podle něj nahrazuje dravce, kteří v současné krajině začínají chybět a pomáhá tak stabilizovat počty i zdraví zvěře.

„Snižují také škody promítající se do celonárodní ekonomiky. Naopak se dnes pereme s tím, že myslivců je málo, a navíc svojí práci věnují svůj volný čas,“ míní radní.

Škody na porostech jsou enormní

Ideální stav lesa spočívá v jeho pestrosti.

„Vliv zvěře na lesní porosty je zřejmý, škoda se ročně pohybuje v řádu jednotek miliard korun. Přitom ani za velké peníze nedosáhneme při obnově lesa tak kvalitního výsledku, jaký zvládne příroda zdarma. Třeba u javoru mimo oplocenku, zajišťující obnovu lesa, je poškození 86 procent, přitom akceptovatelná míra je pouze 30 procent,“ dokresluje vliv zvěře na les soudní znalec Radek Kajfosz.

V této souvislosti je také důležité zjišťovat skutečné stavy zvěře. Jak říká František Havránek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, zatímco dříve užívané metody určování těchto počtů byly nepřesné, dnes je tomu jinak.

„Moderní technologie jako je například termovize umožňují zjištění reálných stavů, které jsou pro myslivecký management zásadní,“ tvrdí František Havránek. Připomněl také, že u kulatého stolu byly představeny příklady z praxe, kdy intenzívním lovem došlo k prokazatelnému snížení výše škod.

Dopravní nehody se zvěří

Aleš Erber z Asociace soukromých zemědělců ČR konstatoval, že za deset let srážky se zvěří narostly čtyřnásobně, jen vloni šlo o 14 tisíc střetů. „Třeba v Kraji Vysočina tvoří podíl veškerých nehod 26 procent srážky se zvěří. Jen za rok 2023 činí škody způsobené zvěří 460 milionů korun vyplacených pojišťovnami, přitom Jihočeský a Plzeňský kraj nedávají přesná data, takže škody budou ještě vyšší. Bohužel za deset let bylo také usmrceno po srážce se zvěří 19 osob,“ vypočítává Aleš Erber.

Jeho slova potvrzuje i Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.

„Jako asociace často děláme v regionech semináře o nebezpečných úsecích, abychom je identifikovali a pomáhali místní správě a samosprávě tyto nehodové lokality opravdu odstraňovat. Za ty roky, co tyto semináře realizujeme, zároveň vidíme, že nehodových lokalit, kde řešíme srážky se zvěří, bohužel intenzivně přibývá,“ uvedl Jan Matoušek.

Řešení vidí v novele mysliveckého zákona, což je podle jeho slov obrovský pozitivní krok dopředu.

„Je to vyvážená, dobře připravená novela, která má skutečnou kapacitu pomoci. A velmi se vlastně divím tomu, proč občas slyšíme třeba z myslivecké jednoty strašení, jak dojde k vybíjení stavů zvěře. Už dnes máme řadu příkladů, kdy odpovědní vlastníci lesa si buď lov organizují sami, anebo mají dobrou spolupráci s místními mysliveckými spolky, což vede k ozdravění lesa,“ argumentuje Jan Matoušek.

Podpora kraje

Liberecký kraj jako jediný v zemi podpořil podle Jana Dudy, odborného lesního hospodáře, založení a vyhodnocování stavu kontrolních oplocených ploch. „V druhově pestrých lesích zvěř nalezne lepší životní podmínky. Cesta k tomuto cíli je jediná – je naprosto nutné nastolení rovnováhy mezi zvěří a lesem,“ tvrdí Jan Duda.

S tím souhlasí i metodik myslivost z Generálního ředitelství Lesů ČR Petr Smutný.

„Společnost Lesy ČR obhospodařuje 45 procent všech lesů v zemi, což je 1,8 milionu hektarů pozemků. Vlastníkem honiteb je ale jen u 700 tisíc hektarů lesa. Škody díky zvěři neustále narůstají od roku 2014, přitom ne všechny se podaří objevit. Takže částka 25-30 milionů korun, které ročně vyčíslujeme, rozhodně neodráží reálnou výši škod v lesních porostech v naší správě,“ vyčíslil Petr Smutný.

Firma podle něj investovala do ochrany mladých lesních porostů již 611 milionů korun a od roku 2020 se snaží neustále zvyšovat odlov. Kromě spárkaté zvěře je významným škůdcem podle odborníků rovněž zajíc.