„Při druhé světové válce byl vnitrostátní průplav značně poškozený a poté došlo ke znárodnění Baťových závodů," uvedl ředitel Baťova kanálu Vojtěch Bártek.

Na kanálu fungoval také zvedací most

Myšlenky na opětovné zprovoznění vodní cesty přišly v 90. letech minulého století. Výstavbu kanálu inicioval a z velké části financoval Jan Antonín Baťa. Plavební cesta začínala v otrokovickém přístavu a končila u Rohatce překladištěm lignitu. Přepravu zajišťovaly 36 metrů dlouhé nákladní čluny tažené koňským potahem, traktorem a také vlečnými remorkéry.

Plavba po celé trase, oficiálně nazývané jako Průplav OtrokoviceRohatec, trvala za ideálních vodních podmínek přibližně deset hodin. Součástí kanálu bylo třiadvacet silničních a hospodářských mostů, sedm lávek, dva sklápěcí mosty, jeden zvedací most úzkokolejné dráhy a další. Z těchto stavebních prvků se ale dochovaly jen některé.

V současnosti je Baťův kanál využíván jen jako turistická vodní cesta. Nákladní plavba tam nefunguje. Splavný je v úseku od Kroměříže po Hodonín. Na severní straně ale chybí plavební komora na bělovském jezu u Otrokovic. Úsek od tohoto jezu po Kroměříž je proto samostatný a není napojen na zbytek vodní cesty. Na jižní části kanálu chybí plavební komora v Sudoměřicích, což znemožňuje plavbu od tabulového stavidla dál směrem do Hodonína, kde je proto také samostatný splavný úsek.

Do následujících let je plánováno splavnění Baťova kanálu do zdrže jezu Hodonín a splavnění severním směrem do Kroměříže. Posláním vodní cesty Baťův kanál, prodloužené na souvisle splavný úsek KroměřížHodonín, o celkové délce zhruba 76 kilometrů, je vytvořit páteř pro turisticky využívanou oblast Slovácko.

Jedenáct komor je automatizováno

Rozdíl výšek na této vodní cestě (18,6 metru) vyrovnává 13 zdymadel (plavebních komor). Z toho je 11 plavebních komor plně automatizováno s možností ovládání prostřednictvím dálkového ovladače.

Plavební hladina je udržována 13 jezy. Hloubka Baťova kanálu je v průměru 1,5 metru. Šířka kanálu činí průměrně 12 metrů. Na vodní cestě je postaveno 56 mostů, mnohé jsou unikátní technickou památkou. Baťův kanál disponuje desítkou pevných sjezdů do vody s různými parametry.

PAVEL BOHUN, ZUZANA ČERNÁ

Projektový manažer Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu Zlínského kraje Jiří Barouš:

Největší lodí na severním úseku Baťova kanálu, poskytující veřejnou dopravu, je Morava

/ROZHOVOR/ Několik zajímavostí o Baťově kanálu prozradil projektový manažer Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě Zlínského kraje Jiří Barouš. Prozradil také, jaké projekty podporující turismus na této vodní cestě se v nejbližších letech chystají.

Dvě desetiletí turistického rozvoje Baťova kanálu je docela dlouhá doba, mohl byste nám poskytnout nějaká konkrétní čísla, z nichž bude patrné například, kolik turistů má o kanál zájem v posledních letech?

V loňském roce byl vidět setrvalý trend návštěvnosti, tedy asi 72 tisíc návštěvníků účastníků plavby. Cyklo- stezky jsou v některých úsecích přetížené, například u Uherského Hradiště jde až o 250 tisíc návštěvníků za rok.

Dalo by se spočítat, kolik lodí brázdí hladinu kanálu, a na kolik tak přijde projížďka na lodi jednotlivce, celou rodinu, s přepravovanými bicykly nebo bez nich?

Na celém Baťově kanálu je sedm větších půjčoven, část lodí je soukromá a slouží jen k osobní rekreaci. Loď Morava jako největší loď na severním úseku Baťova kanálu poskytuje „veřejnou dopravu". Tedy přepravuje cyklisty i pěší. U hausbótů se pohybuje půjčovné na týden od devíti do dvaceti tisíc korun, podle typu vybavení a velikosti lodi.

Jaké portofolio přístavů Baťův kanál nabízí a čím jsou pro turisty zajímavé?

Různá přístaviště mají různou úroveň vybavení. Je snaha, aby poskytovala co nejvíce služeb. Nejenom možnost přespání či občerstvení, ale také sociální zázemí. Pro fungování lodí pak možnost doplnění vody, vypouštění odpadních vod, připojení na elektrickou síť a podobně. V těchto oblastech pořád zaostáváme za Evropou, i když se chystá projekt výdejních stojanů na přístavištích.

Na jaké novinky se letos mohou těšit návštěvníci Baťova kanálu a jaké projekty podporující turismus chystáte pro nejbližší roky?

V letošním roce to bude na severním konci Baťova kanálu bezpochyby nový úsek cyklostezky mezi Otrokovicemi a Kvasicemi, který vzniká z evropských dotačních fondů, ale také za významného přispění Zlínského kraje. Jedná se o čtyři a půl kilometru dlouhý úsek, který odkloní dopravu z frekventované silnice. Dále jde o nový úsek cyklostezky Napajedlamost, Napajedla čistírna odpadních vod. Připravuje se plavební komora Bělov, PK Rohatec, lagunové přístaviště Petrov s kompletním vybavením.