Tato vzpomínka je věnována 1/Lt. Jamesi E. Hoffmanovi, který na své doprovodné misi pilotoval stíhací letoun North American P-51D-5-NA „Mustang" s.č. 44–13431. Toho rána vzlétl na svém stroji z jedné z leteckých základen situovaných v jihovýchodní Itálii, aniž by tušil, že právě tento srpnový den bude jeho posledním.

V průběhu léta 1944 začaly nad Moravou přelétávat svazy americké 15. letecké armády složené z těžkých čtyřmotorových bombardérů se silným stíhacím doprovodem. Jejich cíl představovaly rafinerie syntetického paliva v Horním Slezsku.

Záměrem bylo prostřednictvím opakovaných náletů zničit nebo pokud možno částečně ochromit produkci továren na výrobu syntetického benzinu, který byl alternativou za přírodní ložiska ropy ztracená v průběhu 2. světové války.

Nálety na strategické cíle se díky silné německé protivzdušné obraně neobešly bez ztrát na lidských životech. Tyto dramatické události vstoupily do historie rovněž jako „Battle of Fuel".

Dne 22. srpna mělo druhé uskupení–Task Force Two–15. letecké armády operující z jihu Itálie zamířit do Horního Slezska na rafinerie Blechhammer-jih a Odertal.

Operace se účastnily mimo jiné Liberatory 759. peruti 459. bombardovací skupiny a zároveň doprovodné stíhací letouny „Mustang" z 52. stíhací skupiny. Nepříznivé meteorologické podmínky a silný protivítr způsobily zpoždění jak bombardérů, tak i stíhacích letounů při cestě na místo jejich setkání nad jezerem Balaton v Maďarsku.

To mělo za následek, že německé velení Luftwaffe mělo relativně dostatek času zareagovat a vyslat do vzduchu značné množství stíhacích letadel připravených k obraně strategických cílů. Ostatně k přesunutí některých stíhacích skupin náležících 1. stíhací divizi z letišť v okolí Berlína, a tím k posílení obrany vzdušného prostoru nad oblastí Horního Slezska došlo den před osudovou bitvou.

James Edward Hoffman jr. se narodil dne 21. 10. 1922 v Harrisburgu v okrese Dauphin v Pensylvánii. Za sourozence měl tři sestry. Do řad amerického letectva vstoupil 29. 8. 1942 a výcvik dokončil na počátku roku 1944 jako stíhací pilot.

Coby příslušník 2. stíhací perutě u 52. skupiny operující nejprve u 12. letecké armády ze základny Borgo na Korsice létal na britských stíhačkách Spitfire. Po přechodu na stroje P-51 Mustang došlo v dubnu 1944 k převelení 52. stíhací skupiny k 15. letecké armádě, kde stíhací piloti tvořili podpůrný doprovod bombardovacích skupin.

V této roli zaznamenal svůj první úspěšný sestřel dne 24. 5. 1944 a do 31. 7. 1944 bylo na jeho kontě celkem 6,5 vzdušných vítězství. Dne 22. srpna 1944 vzlétl z letiště Madna v jihovýchodní Itálii na svůj poslední doprovodný let. Hoffman letěl na stroji P-51D s výrobním číslem 44–13431 a kódovým označením Q-P-V, což byl původně letoun QP-E „Little Eva" úspěšného leteckého esa 52. stíhací skupiny 1/Lt. Jamese „Sullyho" Varnella.

„Ztratil jsem svou dvojku. Vidím perfektní cíl, jdu dolů sám," to byla poslední slova, která volal do rádia James E. Hoffman, eso 52. stíhací skupiny a vedoucí druhého roje.

Toto poslední hlášení zaslechl vedoucí žluté letky 1/Lt. Frank O. Grey Jr. Z amerických zdrojů vyplývá, že se pustil do leteckého souboje s německými stíhačkami, přičemž ztratil z dohledu své číslo dvě, jímž byl poručík Harry West. Když boj utichl, byl Lt. Hoffman nezvěstný.

Očití svědkové z řad obyvatel hanáckých obcí Zlobice, Dřínov a Věžky u Kroměříže se ve svých výpovědích vzácně shodují na popisu událostí leteckého souboje, který se odehrál nad jejich hlavami.

V zápise kroniky obce Dřínov se ke dni 22. srpna 1944 objevuje tato zmínka: „Americké stíhačky když podletovaly při manévrování německý letoun, tu z nich jedna podvozkem zachytila kapotu stíhačky druhé, urazila ji a pilot byl při srážce ihned zabit. Zřítila se za velkého rachotu prudce na věžeckém katastru na trati Července, a sice 50 m od hranice polí přidělených po světové válce Zlobickým a 100 m nad silnicí. Frant. Kotačka pracoval opodál a vše s nejvyšší hrůzou pozoroval. Stroj do vyprahlé země se zaryl pádem 5 metrů."

Letečtí historikové se nicméně spíše přiklánějí k verzi, že stroj Lt. Hoffmana byl zasažen palbou během leteckého souboje. Ve stejném prostoru se zřítil další americký stroj Mustang, jehož pilot 2/Lt. Charles Wesley Bratton z 31. stíhací skupiny, 309. perutě včas vyskočil a s pomocí padáku v pořádku dosedl na okraj lesa u Zborovic na Kroměřížsku.

Dle očitých svědků k němu nejprve přispěchaly malé děti, které mu natrhaly maliny, a on jim rozdal čokoládu. O něco později ho zde našel strážmistr Antonín Čepička.

Obě americké stíhačky sestřelili němečtí piloti z III./Jagdges­chwader JG 300 „Wilde Sau", kteří si nárokovali v daném prostoru dokonce tři sestřely strojů P-51 „Mustang".

Ostatky Jamese Edwarda Hoffmana přezdívaného Shorty byly Němci z místa dopadu vyzvednuty a převezeny na kroměřížský hřbitov ve Vážanech, kde došlo dne 24. 8. 1944 k jejich pohřbení.

Poblíž místa havárie Mustangu P-51D u silnice mezi obcemi Věžky a Zlobice byl dne 25. srpna 1946 slavnostně odhalen za velké účasti občanů z širokého okolí a zástupců USA pomník k uctění památky amerického pilota 1/Lt. Jamese E. Hoffmana. Nápis na pomníku má vyjadřovat touhu po svobodě a demokracii.
Dne 10. září 1946 došlo k exhumaci ostatků Jamese E. Hoffmana z kroměřížského hřbitova, k jejich následnému převezení do Francie a posléze do jeho rodné Pensylvánie. Zde ukončil svou cestu na hřbitově Rolling Green Cemetery ve městě Camp Hill, okres Cumberland.

V srpnu 1994 jen pár dnů před 50. výročím tragické události provedli u obce Věžky na Kroměřížsku průzkum členové ze vzdáleného Severočeského leteckého archivu v Chomutově pod vedením Svatopluka Vyvážila, kterým se podařilo přesně lokalizovat a vyzvednout zbytky amerického stíhacího letounu North American P-51D-5-NA „Mustang" spolu s částí ostatků Jamese E. Hoffmana.

Později se průzkumu místa havárie věnoval mimo jiné také místní badatel pan Václav Remeš, který shromáždil menší soubor drobných částí letounu.

Uplynulo již sedm desetiletí od výše popsaných dramatických událostí, jež se odehrály na hanáckém nebi, které je od té doby relativně klidné. Prozatím. Za to patří dík všem spojeneckým letcům, kteří nasazovali a mnozí z nich položili v boji za svobodu nás všech své mladé životy, tisíce mil od svých domovů, od svých rodin. Čest jejich památce.

Autor: Zdeněk Schenk, Muzeum Přerovska