Snad žádný jiný kraj totiž nemá na svém území tak štědrou nadaci, která by se navíc soustředila právě na potřeby svého domovského regionu.

„Vždy jsem tvrdil, že normální je pomáhat. Obzvláště pokud vám Pán Bůh dopřeje úspěch v podnikání, pokládám za zcela přirozené, že člověk nemůže zavírat oči před problémy domovského regionu a musí hledat cesty, jak mu pomoct. K regionu Slovácka jsem vždy měl velmi vřelý a srdečný vztah a jsem rád, že mu mohu i touto cestou aktivně pomáhat," řekl Ivo Valenta, zakladatel Nadace SYNOT, v exkluzivním rozhovoru pro Slovácký deník.

Vaše nadace letos vyhlásila další ze série velmi štědrých grantů. Oproti loňskému roku však není namířen jen na podporu folkloru. Co vás vedlo k tomuto rozhodnutí?

Ano, v minulém roce se nadace zaměřila především na podporu folkloru jako rodinného stříbra tohoto regionu, o kterém jsme věděli, že si pro svůj další rozvoj jen stěží hledá výraznější finanční pomoc. Přestože mám kroje, lidové tradice i energii, která vyzařuje z místních cimbálových muzik a folklorních souborů, velmi rád, nemohl jsem zavírat oči před stovkami jiných proseb a žádostí, které se v nadaci hromadily.

To byl tedy ten hlavní impuls k tomu, že jste se vrátili k podpoře celého spektra neziskových aktivit?

Ano, je to tak. Když jsem si četl příběhy lidí, kteří se dostali do velmi tíživé životní situace, když jsem vnímal bezmoc řady neziskových organizací, na které se vykašlal veřejný sektor a odřízl je od všech finančních zdrojů, nebo když jsem viděl, jak by i několik tisícovek dokázalo probudit a znovu nakopnout nejrůznější spolkové aktivity třeba i v těch nejmenších obcích slováckého regionu, uvědomil jsem si, že moje láska k folkloru musí jít na chvíli stranou.

Na druhou stranu pokládám za velký problém to, že ani po více jak dvou letech od legislativních změn, které měly přímý dopad na financování neziskového sektoru především v našem regionu, stát nedokázal dostát svým slibům a nezajistil peníze např. pro organizace věnující se vážně nemocným dětem, že pokulhává celý systém financování sociálních služeb i péče o seniory, peníze chybí „klukům v trenkách" i celému mládežnickému sportu. Bohužel se stalo to, před čím jsme varovali. Roli státu suplovat nedokáži, ale doufám, že dvoumilionový grant bude alespoň malou náplastí.

Můžete tedy našim čtenářům přiblížit, jaké projekty nadace podpoří a do kdy je možné o peníze z nadace žádat?

Dva miliony korun budou rovným dílem rozděleny na podporu kultury, sportu, zdravotní a sociální oblasti a školství a zájmové činnosti. To znamená, že na žádosti z každé této oblasti nadace vyčlení půl milionu korun. O příspěvek mohou až do 3. září žádat nejrůznější spolky, obecně prospěšné společnosti, příspěvkové organizace, školy, zdravotní a sociální instituce, sportovní kluby nebo i fyzické osoby ze Slovácka. Stačí vyplnit jednoduchou žádost, která je k dispozici na webu nadace, a nejpozději v den uzávěrky ji doručit do sídla nadace. Všechny žádosti budou pečlivě posouzeny a ještě do konce září vyhodnoceny a uzavřeny příslušné darovací smlouvy. Jako vždy očekáváme stovky žádostí, proto bych rád apeloval již teď na žadatele, aby s ohledem na celkovou finanční dotaci grantu vybírali takové projekty, které jsou spíše méně ekonomicky náročné. Nadace asi nebude mít sílu, aby poskytovala jednotlivým žadatelům granty v hodnotách několika desítek tisíc korun.

Znamená to, že pro letošní rok folklor ostrouhá?

To v žádném případě. Pokud mluvím o kultuře, myslím tím pochopitelně také tradiční lidovou kulturu, tedy folklor. Kromě toho však nadace pokračuje i letos ve výrazné podpoře Slováckých slavností vína a otevřených památek a na svých bedrech bude mít také stále oblíbenější Putování Vinohradskou ulicí. Také přemýšlím o tom, že bych se rád po několika letech vrátil k symbolickému ocenění vybraných účastníků slavnostního průvodu, který pokládám za to nejkrásnější, co slovácké slavnosti každoročně nabízí. Přesnou formu zatím hledám, ale myslím si, že si lidé, kteří se nezištně a spontánně zapojují do průvodu, chystají do krojů celou rodinu, a s láskou tak nesou pomyslnou olympijskou pochodeň slováckého folkloru, zaslouží být oceněni a vyzdviženi. Láká mne to o to víc, že ke slováckým slavnostem cítím něco jako rodičovský vztah, protože jsem měl tu čest být u toho, když jsme s tehdejším vedením uherskohradišťské radnice u sklenky dobrého vína přišli na nápad uspořádat tyto krásné slavnosti. A rád se přiznávám k tomu, že slavnosti už dávno předčily má očekávání a že na žádné své zahraniční cestě s pýchou neopomenu propagovat Slovácko, když svým obchodním partnerům ukazuji fotky nebo videa právě ze slavností vína.

Sám říkáte, že slovácké slavnosti vína předčily vaše očekávání. Nestala se z nich již přece jen trochu megalomanská akce?

Nemyslím si. Uherské Hradiště i celý okolní region podle mne potřebují právě akce tohoto typu, které na Slovácko přilákají turisty z celé Evropy. A nejde jen o to, že se celému světu pochlubíme krásou krojů, slováckou gastronomií a stále živými tradicemi. Turisté do našeho regionu přiváží peníze i ochotu utratit je právě zde. Vidím to po celém světě a myslím si, že v tomto směru se i Slovácko vydává správnou cestou. Cestovní ruch totiž pomůže místním firmám, hotelům, restauracím, ale i obchodům a dalším firmám. Cestovní ruch může být inspirací pro vznik malých rodinných firem, které se zaměří například na regionální gastronomické speciality a využijí obrovského zájmu turistů o lokální produkty. V konečném důsledku tak lidé získají více pracovních příležitostí. A to je pro náš příhraniční region strašně důležité.

Již příští víkend se na šestnácti stadionech po České republice začne hrát SYNOT liga. Nejednoho mohlo napadnout, že vstupem SYNOTu do nejvyšší fotbalové soutěže už nebude prostor pro podporu regionu. Jak to tedy ve skutečnosti je?

Chápu, že se tyto obavy mohly objevit. Ale odpověď je přitom velmi jednoduchá a věřím, že i pochopitelná. Mezinárodní skupina SYNOT, která dnes působí v několika průmyslových odvětvích ve dvanácti zemích světa, se rozhodla, že využije příležitosti odchodu dosavadního titulárního partnera nejvyšší fotbalové soutěže a posílí svoji značku v České republice právě v rámci generálního partnerství první ligy. Obdobné sponzorské aktivity, které mají ryze marketingový a strategický charakter, zvažujeme také v dalších zemích, ve kterých skupina SYNOT působí. S podporou domovského regionu to ale nemá vůbec nic společného. Slovácku jsem vždy pomáhal a pomáhat budu i do budoucna a věřím, že k tomu budu mít i v této nelehké době stále hodně příležitostí. A pokud jde o regionální sport a fotbal především, tak ani vůči němu jsem se neotočil zády. Kromě několika milionů korun, kterými pomáhám klubu 1.FC Slovácko, jsem se setkal se zástupci místního fanklubu a diskutoval jsem s nimi o dalších možnostech, jak udělat fotbal na Slovácku ještě atraktivnější. Mimochodem za posledních pět let Nadace SYNOT přispěla 1. FC Slovácko částkou asi 45 milionů korun. A právě dnes mířím také na losovací aktiv Okresního fotbalového svazu Uherské Hradiště, kterému jsem nejen přislíbil finanční podporu, ale mám pro okresní fotbalové kluby také jedno snad milé překvapení.

Pokud byste se ohlédl za dosavadní činností vaší nadace, jak byste těchto téměř patnáct let zhodnotil?

Říká se, že největší štěstí člověk zažije v okamžiku, kdy může obdarovávat jiné. Já měl prostřednictvím nadace možnost obdarovat tisíce žadatelů, pomoci ohromnému množství veřejně prospěšných projektů, vidět záplavy nových krojů, které si folklorní soubory z celého Slovácka mohly pořídit i díky příspěvku z nadace. Jsem tedy šťastný a v této práci budu rád pokračovat i v budoucnosti.