„Naštěstí jsem důchodce, takže na těchto akcích nejsem existenčně závislý. Jezdím převážně jen do Zlína a pak na různá setkání řezbářů. Propaguji ruční práci, protože to dnes nikdo nechce dělat a není se čemu divit. Znám hodně šikovných řezbářů, ale málokdo se tím dokáže uživit," prozradil Jan Cvešper ze Slavičína, který rovnou u svého stánku pletl velikonoční pomlázky. Zároveň však předával své zkušenosti okolo stojící mládeži.

„Dělám to hlavně pro radost, povykládám si s lidmi. Naštěstí nemusím kupovat materiál. Pruty jsem si nasbíral sám, ale co kilometrů jsem u toho nachodil. Je taky dobré, že je tady letos nižší nájem," pochvaloval si senior. Výrobci a prodejci rukodělných výrobků platí za stánkové místo tři sta korun za den. To je o polovinu méně než vloni.

Umělecký sklář z Vizovic Jindřich Obšívač jezdí po trzích už jedenáct let. Poslední dva roky je to ale podle něj horší a horší. „Dřív stačilo objet Moravu. Teď se však s manželkou dělíme a jeden objíždí i Čechy. Člověk na tom nezbohatne, ale uživí se a je sám svým pánem. Pracoval jsem ve fabrice, ale už bych se tam nevrátil. Svoboda je pro mě víc než peníze," poznamenal Obšívač. Podle něj platí pravidlo, že se jednou vydělá a jednou prodělá.

„Když už se však prodělá dva týdny po sobě, člověk znervózní. Přece jen mám své náklady. Sklářská pec je energeticky náročná. Za pár dní zaplatím na plynu to, co někdo za měsíc protopí," vyčíslil.

Návštěvnost trhů hodně ovlivňuje i počasí. Dlouhá zima zrovna nevytváří na obličejích kupujících úsměv a i ochota utrácet je menší. Existuje však pro prodejce jeden jakoby určující jarmark, po-
dle kterého se prý pozná, jak bude sezona úspěšná.

„Skvělé je to v Berouně. Tam máte plné náměstí lidí. Ale ne těch, co si zboží jen prohlížejí, ale těch, co skutečně kupují. Je to blízko Prahy, což udělá své. No a my máme jedno pravidlo. Když už se ani v Berouně nevydělá, nebude stát sezona za nic," doplnil sklář. Osobně by uvítal, kdyby byl na náměstí nějaký program i přes den, nebo kdyby alespoň hrála hudba z reproduktorů. „Přijde víc lidí a víc se nakupuje," má vypozorované prodejce.

Poznamenal ještě, že někteří trhovci mají rádi jarmarky nejen kvůli svobodě, ale také kvůli popovídání si. To je prý třeba příklad jeho manželky.

„Ta je na to expert. Vždycky se u stánků s nakupujícími zapovídá a za chvíli už řeší, čí manžel nebo děti víc neposlouchají," směje se Obšívač. „Hlavně na Slovácku, tam si lidé rádi povídají a jsou více bezprostřední," doplnil.

Jeho slova potvrdila i Pavla Rakouská ze Zlína. Coby nakupující si ráda s prodejci popovídá. „Mám tyto akce ráda, protože se mohu rovnou dozvědět o výrobku vše potřebné. Není to anonymní jako v supermarketu. Jsem ráda, když mohu poznat přímo výrobce věci, kterou si kupuji," řekla návštěvnice jarmarku.

Pro město je konání jarmarků nejen vítaným přilepšením městského rozpočtu, když se na nájmu vyberou desítky tisíc korun, ale i významné oživení centra města.

„Kromě velikonočního jarmarku se letos uskuteční ještě jarmark květinový, kejklířský a vánoční. Na velikonoční jarmark se přihlásilo 110 zájemců. Vyhověli jsme více než osmi desítkám prodejců," informovala Pavla Julinová, organizátorka městských jarmarků.

Mezi prodejci a řemeslníky je prý o zlínské jarmarky zájem. Hlásí se jich v průměru obvykle dvakrát více, než je kapacita náměstí. „Největší zájem je o vánoční jarmark. Hlásí se až tři sta prodejců. Vyhovět můžeme sotva polovině," doplnila Světlana Divilková ze zlínského magistrátu.

Řemeslníci se pochopitelně nevyhnou ani kontrolám z živnostenského úřadu. Podle magistrátu však k žádným větším pochybením nedochází. Město tak nemá zavedenou ani žádnou „černou listinu" nepoctivých prodejců.

LUKÁŠ FABIÁN