Vernisáž výstavy Portréty v krajině se koná 11. dubna v 18 hodin v Muzeu Kroměřížska

Vernisáži Makešových obrazů, která začíná v 18 hodin, bude předcházet přednáška Originál obrazu, jeho kopie a falza. Ta začíná v 17 hodin v přednáškovém sále muzea na Velkém náměstí v Kroměříži.

Pojďme si tedy něco o Františku Makešovi říct. Po ukončení studia na Akademii výtvarných umění Univerzity Karlovy odešel do Švédska, kde se na Göteborské univerzitě věnoval studiu restaurátorských technik pomocí enzymatických reakcí.

František Makeš s Jiřím Stránským ( vpravo)Po obhájení disertační práce, která vzbudila pozitivní ohlas ve vědeckých kruzích, se stal hlavním konzervátorem švédských královských sbírek.

K jeho nevýznamnějším restaurátorským pracím patří renovace obrazu od italského renesančního malíře Arcimbolda. Jedná se o proslavený portrét císaře Rudolfa II. vytvořený ze zeleniny, ovoce a květů nazvaný Zahradník. Makeš za svůj život ale restauroval mnohá jiná díla patřící k pokladům světového kulturního dědictví.

Kromě kočárů švédské královské rodiny například i futrál používaný na ukládání českých korunovačních klenotů. Důvěrně se seznámil s obrazy Pabla Picassa, Salvadora Dalího, Rembrandta a mnohých dalších významných malířů.

Hlavním přínosem originálního umělce pro světové restaurátorství je objevení biochemické metody využití enzymů při renovaci historických děl a odhalování falzifikátů v umění a dále takzvaná enzymatická konsolidace, což je moderní konzervátorská metoda. Za své celoživotní dílo získal Makeš nejvyšší vyznamenání švédského krále za záchranu kulturního dědictví Evropy. Trvale žije ve Švédsku.

„Pablo Picasso měl výjimečný charakter. Byl to úžasně lidský člověk. Když jsem objevil asi dvacet falzifikátů jeho obrazů, zajímal se, jestli jsou umělecky zdařilá. Všechny je podepíšu, tvrdil tehdy Picasso. Pravé umění není výsadou jedné malířské hvězdy," vzpomíná na slavného malíře dvacátého století František Makeš.

Všestranný umělec je známý nejen jako malíř, ale i světoznámý restaurátor.

„Každý průměrně inteligentní člověk může být výborným chemikem, fyzikem, lékařem, ale dobrým restaurátorem se musíte narodit. Pokud nevidíte krásu umění, jste pouhým řemeslníkem a nikdy nebudete opravdu dobrým restaurátorem," domnívá se Makeš.

Současné techniky restaurátorství vychází z poznatků biochemie. Podle Makeše je však nutné si uvědomit, že lékař uzdravuje živou bytost, která má imunitní systém a dokáže se bakteriím a virům částečně sama bránit.

Obraz nebo kniha imunitní systém nemá. Nestačí tedy zabít za pomocí jedů bakterie způsobující plíseň, jak se to často v restaurátorství dosud děje. Protože bakterie přítomné v samé struktuře obrazu přežijí a časem způsobí plesnivění mnohem zhoubnější než předtím.

Abyste je trvale odstranili, musíte znát DNA obrazů. Všechny chemické sloučeniny obsažené v barvách, konzervačních technikách i samotném plátně, na kterém je obraz namalován.

Až poté můžete provádět očistnou kúru a bojovat proti plísním a ostatním nánosům nečistot. Jedině touto metodou můžete umění zachránit pro budoucí generace navzdory zubu času.