Letní kina na Zlínsku bojují s digitalizací

Obyvatelé Zlína si mohli v minulých letech užívat venkovní kino na lyžařském svahu v Areálu Josefa Šperky. „Letos v rámci úspor nebude," oznámil jeho provozovatel Michal Cepek. Může za to podle něj digitalizace i počasí jako na houpačce.

Rozmary počasí pořadatelům v nedalekých Slušovicích sice vrásky nedělají, zato nástup digitální technologie ano. Agentura, která na jejich stadionu promítala, rapidně zvedla ceny. Hledali sice náhradní, ale ty jsou ještě dražší. „Bylo by to pro nás neúnosné. A přitom máme pro letní kino ideální prostředí. Tribuna je krytá, takže nějaká ta přeháňka pro nás nebyla problém," vysvětlil starosta Slušovic Petr Hradecký.

Pojízdné kino

Dlouho se již na Zlínsku neobjevil pojízdný Kinematograf bratří Čadíků, který v letních měsících brázdí celou republiku. „Jezdili jsme do Zlína na náměstí, ale to už je pět i více let," vzpomínal Josef Čadík. „Když nás pozvete, moc rádi se do vašich krásných míst podíváme," vesele vyzval obyvatele Zlínska.

Pojízdné kino vlastní i obec Újezd u Valašských Klobouk. Filmy promítá netypicky ze starého vojenského nákladního auta Praga V3S zaparkovaného v areálu tamního koupaliště. „Rozbalíme plátno, vytáhneme lavičky a promítáme. Je to taková stará klasika," popsal starosta Vladimír Kráčalík. Také on zmiňuje digitalizaci, která výběr filmů velmi omezila. I přesto je po- dle něj kino navštěvované.

Jeden z tamních obyvatel Ondřej Častula ho však nevyužívá. „Do letňáku nechodím, filmy si stahuji doma. Snad kdybych měl partnerku, tak by to bylo romantické zajít s ní na noční promítání pod hvězdami," uvažoval.

O venkovní projekce nepřijdou ani obyvatelé Slavičína. „Letní kino je v současné podobě v provozu od roku 1962," připomněl jeho historii provozovatel Zdeněk Fiala. Zatímco dříve promítal od června do září, kvůli poklesu zájmu v posledních letech se omezil jen na prázdninové měsíce. Před plátnem se za tu dobu vystřídá tisícovka diváků. Jednou z nich je i Zuzana Žáková: „Jsem ráda, že letní kino funguje. Má podle mého názoru své kouzlo, které doma při sledování televize postrádám," řekla nám.

Kino pro charitu

Areál s letním kinem chce město využívat i k dalším akcím. A na ty potřebuje místo. Z původní tisícovky sedadel, která zabírala většinu plochy, zůstalo před dvěma týdny jen čtyři sta. „Má to teď jiný šmrnc," zhodnotil úpravu Fiala. I on musí řešit dopady digitální technologie, na kterou se omezila veškerá produkce. Tří- až pětimilionová investice do nové techniky se mu zdá předem ztracená. „Když digitalizovat, tak formou E-Cinema, která jako nosiče využívá DVD a Blue-Ray," vysvětlil. Ta by vyšla „jen" na 400 tisíc korun.

Rozbalit deku na trávě před filmovým plátnem můžete už od konce minulého měsíce i ve Všemině. Vstupné na tamní filmy je dobrovolné. Výtěžek z něj věnují pořadatelé z Activity Park hotelu dětskému domovu ve Vizovicích. Většinou vyberou patnáct až dvacet tisíc korun. „Chceme letním kinem udělat něco navíc pro hosty a k tomu pomoci dětem," vysvětlil Josef Polčiák z marketingového oddělení.

Na výběr hned ze dvou letních kin mají Vizovičtí. U zámku budou projekce na konci srpna. „Rádi bychom se letos věnovali zejména filmům natočeným s vizovickým rodákem Bolkem Polívkou," informuje správa zámku na svém webu. To ve vizovické restauraci Rybárna zase plánují pouštět známé zahraniční filmy i dvě české klasiky. „Jsou to filmy, které si asi mladí doma nepustí, tak je můžou vidět u nás," doplnil Martin Kovář z Rybárny. Slibuje si od nich také nějakou tu tržbu navíc. Nové kino pod širákem možná vznikne ve Valašských Kloboukách. Jeho zřízení je ve hře už druhým rokem. Město o něm nechá obyvatele hlasovat v anketě. „Občané budou moci určit, která z devíti investičních akcí v hodnotě do 300 tisíc korun se ještě letos zrealizuje. Jednou z možností je právě zřízení kina," vysvětlila tisková mluvčí města Lenka Zvonková. Kterému projektu dali tamní přednost, bude radnice vědět po 15. červenci, kdy se hlasování uzavřela.

Co hrají? Avatara i Sněhurku

Letní kina na Zlínsku sázejí především na úspěšné zahraniční filmy. Při tvorbě programu ale myslí také na dětské publikum a nabízí řadu pohádek. Vstupenky seženete už od 50 korun a těšit se můžete na následující filmy:

Ředitel Ústavu audiovize a animace Libor Nemeškal říká: Letní kino znamená společenský zážitek

Zlín - „Do letního kina si jde divák užít úplně jiný zážitek než do kamenného," říká ředitel Ústavu audiovize a animace na UTB Libor Nemeškal.

Co jako odborník říkáte na letní kina?

Letní kina jsou nad rámec distribučních řetězců. Lidi tam chodí za jiným zážitkem než do klasického kina. Mají funkci spíše společenskou. Divácký zážitek je navíc ovlivněný tím, že sedí venku, kde může foukat, pršet a tak dále. Zvuková ani obrazová složka tedy není tak dobrá jako v kamenném kině.

Zájem o ně spíše upadá. Proč?

Myslím, že opadá zájem o chození do kina obecně, nejenom do toho letního. Část lidí už má doma projektor a může si film pustit doma nebo na zahradě. A když není hezky, lidé nechtějí chodit ven, raději na film koukají doma. Na druhou stranu ten zájem nikdy nebyl tak velký. Snad jen dříve, když lidé neměli doma co jiného dělat, tak se šli podívat do letního kina. Ta teď ale soupeří s mnoha dalšími aktivitami.

Spousta lidí si raději stáhne film z internetu. Hraje to také roli?

Každá mince má dvě strany. Z oficiální distribuce se filmaři živí. Z tohoto pohledu nelegální stahování odsuzuji, protože okrádá filmaře, kteří by za to mohli natočit další filmy. Na druhou stranu, spousta diváků by stejně do kina nešla ani by si nekoupila DVD. Takto alespoň mají možnost vidět nové filmy. Doufám, že tu jednoho dne nastane situace jako na Západě. Začnou se hlídat weby a nelegální stahování bude sankcionované.

Je digitalizace nepřítelem letních kin?

S příchodem digitalizace se provoz letních kin zlevnil, protože provozovatelé už nepotřebuje filmové kopie. Přechod z klasické filmové promítačky na digitální dataprojektor samozřejmě předpokládá počáteční investici. Ne všichni na ni mají. Ale zase je to investice, která se jim v budoucnu vrátí.

Jakou mají kina budoucnost?

Pevně věřím, že nezaniknou. Je to přece jen součást naší kultury. Doufám, že se vždycky najdou lidé, kteří budou chtít jít do kina jakéhokoliv.

A vy do letních kin chodíte?

Já jsem jeden z těch, kteří vlastní projektor. Máme velkou zahradu, tak ho tam někdy vytáhneme a koukáme se na film venku. Šel bych do letního kina rád, pokud by promítalo film, který jsem ještě neviděl. To je ale problém, protože v nich novinky nejdou.

Promítač ve slavičínském kině: Za vše dobré vděčím filmu

Slavičín - Když se ve Slavičíně řekne „kino", téměř všichni si ho hned spojí se jménem Zdeňka Fialy. Na starosti tu má nejenom provoz kamenného a letního kina, ale organizuje také filmový klub a projekt Film a škola. Kolem nich se točí už více než padesát let. Za tu dobu se stačil spřátelit i s několika známými filmovými osobnostmi, například s režisérem Zdeňkem Troškou.

Hned o svém vůbec prvním setkání s filmem mluví jako o osudovém. Stalo se to v první třídě, kterou navštěvoval v Chlumci nad Cidlinou, odkud pochází.

„Ředitel školy nám, žákům, zařídil pravidelné návštěvy školních představení v kině dvakrát do měsíce," vzpomíná. „První film, který jsem viděl, O věrném přátelství, mě doslova okouzlil dobrodružstvím, nádherou přírody i láskou ke zvířatům vůbec," popisuje. Pak už do kina chodil na všechno, co se pro děti hrálo. Americké filmy, ruské pohádky, italský neorealismus i francouzská nová vlna.

O vlivu filmového umění na jeho život tedy není pochyb. Stihl už prý vidět více než deset tisíc snímků. „Klidně mohu parafrázovat větu, že za vše, co je ve mně dobrého, vděčím filmu," říká o svém životě.

„Málokdo si to uvědomuje, ale pokud jde o formování charakteru, film je totéž co třeba literatura. Díky nim si člověk utváří životní názory," myslí si Fiala.

A jak se vlastně z diváckého křesla v kině dostal na „druhou stranu"? Jeho manželka trhala ve slavičínském kině vstupenky a po odchodu na mateřskou dovolenou ji vystřídal. Postupně pronikl i do dramaturgie, programování či distribuce. Přes nemalá úskalí se v roce 1986 vypracoval až na vedoucího.

„Mým nejvděčnějším publikem byly děti. Pro ně jsem dělal hlavně filmové přehlídky, které byly doprovázeny výstavami ve vestibulu. Výsledkem byla vyprodaná představení i třikrát denně. Tehdejšímu závodnímu klubu tyto přehlídky přinesly slušné příjmy. Já jsem se ale žádné slávy ani odměny bohužel nedočkal," vzpomíná.

Na děti a mládež se snaží zaměřovat stále, například pomocí mezinárodního projektu Film a škola.

Ve Zlínském kraji funguje jen v Uherském Hradišti a právě ve Slavičíně. Letos už jedenáctým rokem. A klade si velmi smělý cíl: dostat filmy do škol jako regulérní součást výuky, ne jen jako náhradní program, který zacpe díru ve výuce třeba v době maturit. „Mladí diváci začali mizet z filmových hledišť nejen v Čechách, ale i v zahraničí. To je jeden z důvodů, proč si přední evropští filmaři předsevzali vrátit mladého diváka do kin," vysvětluje Fiala účel projektu.

Pro své potřeby už shromáždil nebývalou filmotéku, která čítá na tři tisíce titulů. Investoval do nich i své vlastní peníze, a tak doufá, že jeho snažení má budoucnost. Třeba v minulém roce promítal pro více než čtyři tisíce malých i velkých diváků.

Na programu byly snímky jako Kniha džunglí, Lidice či Přelet nad kukaččím hnízdem.

V letošním roce bude promítat například filmy s Andrey Hepburnovou či práce Alfreda Hitchcocka. V soboty je na ně vstup zdarma.

MICHAELA BARTOŠOVÁ