Manažeři podniku, který se zabývá výrobou vánočních ozdob, plastových dílů do automobilů a kartonáží, za své handicapované pracovníky celý letošní rok bojovali. Vyjednávali s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem, který jim slíbil, že zrušení kategorie OZZ bude řešit. K tomu už se ale kvůli odchodu z vlády nedostal.

Drábek odešel, premiér mlčí

„Prostor k jednání se teď zhoršil, protože teď není s kým na vládní úrovni jednat. Předseda vlády Petr Nečas, který nese v této věci největší zodpovědnost, totiž na výzvy k jednání nereaguje," postěžoval si ředitel Irisy Ivan Abdul.

Premiér nereagoval ani na otázky Deníku, přesto je jisté, že pokud zákon začne platit, bude muset firma okamžitě zastavit sociální činnost, tedy uzavřít chráněné dílny a propustit většinu zdravotně postižených, kterých je z celkového počtu tří set zaměstnanců v podniku šedesát procent. Irisa poté na trhu zůstane, ale jako firma, kde pracují jen zdraví lidé.

„Nedokážu si představit, jak by skončili zdravotně postižení. Pro mne osobně si totiž tito lidé zaslouží, abychom jim pomáhali," řekl Abdul.

Je přesvědčen o tom, že handicapovaní si práce váží daleko více, než lidé zdraví. „A proto je můj pohled na rozdíl od pohledu ministerských úředníků jiný. Já se totiž na postižené nedívám jako na tabulkové hodnoty, ale jako na skutečné lidi se skutečnými problémy," poznamenal ředitel.

V Irise pracují zdravotně postižení ve dvou chráněných dílnách.

„Dělají na zakázkách spíše jednoduššího charakteru, aby práce nebyla mechanicky náročná a nebyla to pásová výroba," vysvětlil Abdul.

Společnost nedávno nabídla práci několika propuštěným z meziříčské společnosti Schott Solar. „Jestliže je ale problém zaměstnat zdravé lidi, kdo dá práci postiženým," zeptal se ředitel Irisy.

Podle Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) přijde kvůli novele zákona o zaměstnanosti v Česku o práci až padesát tisíc lidí. „Mrzí nás, že to nikoho nezajímá. Politika se zúžila na ekonomické vnímání světa," řekl předseda NRZP Václav Krása.

Česko přitom před dvěma lety přistoupilo k mezinárodní úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Zavázalo se, že bude přijímat opatření, která podmínky handicapovaných pomohou srovnat se situací ostatních. Na prosazování kroků měl dohlížet výbor, ten zatím ale nevznikl.

Podle NRZP tak dále sílí předsudky vůči lidem se zdravotním handicapem místo toho, aby mizely. „Postiženého mnozí vnímají jen jako někoho, kdo je chudý a nemohoucí a kdo pouze natahuje ruku," doplnil Václav Krása.