Už v pátek večer celý areál nažhavila kapela Kryštof. V dobré náladě se pak pokračovalo i následující den, kdy ve dvanáct hodin nabitý sobotní program odstartovala kapela Jelen.

Když se dívám kolem sebe, už na první pohled je patrné, že letos měla podobné víkendové plány jako já i spousta dalších. Nejen podle dlouhých front na pití, ale i davů, které se tlačí pod pódiem. Lidí je víc než vloni.

Mé domněnky vzápětí potvrzují organizátoři.

Podle nich se letos na Regatu vypravilo neuvěřitelných dvacet tisíc lidí. Očividně má festival dobré jméno nejen v okolí. Každý si tak asi dokáže představit, jaká je atmosféra na hlavním place, když dav začne sborově zpívat „Nosím černý brejle" společně s Michalem Hrůzou nebo „Vodu živou" s Anetou Langerovou.

Malou vadou na kráse je absence laviček ve stínu stromů kolem vody, které marně hledá nejeden návštěvník. „Je to škoda, že tu nejsou stejně jako loni. V tom parnu by se to hodilo," stěžuje si Karel Hladil, který se do Holešova vypravuje také každý rok ze Zlína.

Ani to však návštěvníkům náladu nezkazí. Sedají si kolem vody na trávu a chladí nohy ve vodě, zatímco kolem nich projíždějí roztodivná soutěžní plavidla. Salvy smíchu vyvolává také Mistrovství světa v přejezdu vodní lávky na kole. Ač závodníkům závidím pády do vody a možnost příjemného ochlazení, některé vypadají opravdu bolestivě.

Všechno dobré ale jednou končí. Holešovskou Regatu uzavírá koncert kapely No Name a tradiční ohňostroj k dvacátým narozeninám oblíbené slovenské skupiny. Nezbývá než se těšit na další rok. Jaký bude? Přijďte a uvidíte.

Autorka: Vendula Pudelková