„S výsledkem jednání jsem velmi spokojený. Existuje velká naděje, že by se v nejbližší době mohlo konečně najít řešení, jak dosáhnout rekonstrukce věznice, do níž by mohl přesídlit nejen okresní soud, ale také další státní orgány působící v Uherském Hradišti," uvedl podnikatel a senátor Ivo Valenta. Těmi by podle jeho vyjádření mohly být například finanční úřad či památkový úřad, které v současnosti sídlí v nájemních prostorách. „To by dalo nejen naději na smysluplné využití rozsáhlého objektu bývalé věznice, ale také na sdružené financování," dodal Ivo Valenta.

Taková varianta je rovněž přijatelná například pro zástupce občanského sdružení Memoria, které dění kolem věznice bedlivě sleduje. „Dlouhodobě trváme na důstojném využití věznice. Umístění státních orgánů do jejích prostor by podle mého názoru určitě bylo důstojným využitím. Ovšem důležité je pro nás také zachování jakési paměťové složky budovy.

Proto trváme na zachování traktu samotek a kaple, mimo samozřejmě nějaké drobné zásahy za účelem jejich opravy. Úplné přebudování těchto míst by totiž zcela zničilo atmosféru toho objektu," doplnil místopředseda Memorie Petr Slinták. Uvedené státní instituce by tak mohly doplnit orgány justice, pro jejichž využití se do budoucna s věznicí nejčastěji počítá. „Již delší dobu existuje projekt o umístění okresního soudu, státního zastupitelství a Probační a mediační služby do objektu věznice. To je nepochybně základ budoucího využití věznice. Případné doplnění o další instituce určitě rovněž vítám. Nicméně ten problém se musí řešit rychle a v té souvislosti i co nejdříve dosáhnout na evropské peníze," naznačil poslanec z Uherského Hradiště Antonín Seďa.

Justiční palác s věznicí byl vybudován v letech 18921927. Jeho prostory poznala řada vězňů už za první republiky, poté také řada protinacistických odbojářů a odpůrců komunistického režimu. Věznice postupně přestala fungovat v roce 1960 a od té doby chátrá.